Petr Zídek: Hana Benešová

Kdo mohl tušit, že z Aničky, dítěte železničního zřízence Vlčka, bude jednou první dáma republiky Hana Benešová? Vše změní osudové setkání s Edvardem Benešem v Paříži. Z Anny se stane Hana a na podzim 1909 se s ní Edvard Beneš oženil v chrámu sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. Sňatkem nezískal jen oddanou ženu, ale také výkonnou spolupracovnici.

Čtěte také

Hana Benešová. Neobyčejný příběh ženy, která stála po boku československému prezidentovi

Během první světové války se manželé Benešovi aktivně zapojili do odboje. Po odchodu Edvarda do exilu byla Hana Benešová zatčena a strávila jedenáct měsíců ve vězení. Setkali se až po vzniku nové republiky – po třech a půl letech odloučení.

Hana Benešová, vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí, se velice rychle sžila se svou rolí. V té době se ale také museli smířit s tím, že zřejmě nikdy nebudou mít děti.

Hana byla nejen módní ikonou prvorepublikové společnosti, srovnatelnou s hvězdami stříbrného plátna, ale také důslednou a vkusnou dohlížitelku na stavbu a vybavení jejich nové vily v Sezimově Ústí.

V roce 1935 byl po abdikaci prezidenta T. G. Masaryka Edvard Beneš zvolen prezidentem a z Hany se stala první dáma. Nebyla jí ale dlouho. Po mnichovské krizi Beneš abdikoval a manželé odešli do anglického exilu.

Do osvobozeného Československa se vrátili až v roce 1945 přes Moskvu a Košice. Hana Benešová byla jako první dáma svému muži oporou ve všech jeho aktivitách, a zejména v pohnutých dnech února roku 1948. Tehdy patřila mezi ty prezidentovy blízké, kteří mu vymlouvali plán abdikovat.

V Radioknize se dozvíte i o životě Hany Benešové po smrti Edvarda Beneše v září roku 1948, o jejím krátkém návratu na veřejnost v roce 1968 a smrti v zimě 1974, kterou se završil příběh ženy, která je dodnes považována za nedostižný vzor první dámy.