Počítače zatím na organismy nestačí. Živé pozorování nenahradí ani červí roboti

Některé vědecké týmy se už pokusily i o vytvoření červích robotů - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Některé vědecké týmy se už pokusily i o vytvoření červích robotůFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Biologové už řadu let nezkoumají jen pokusná zvířata nebo zkumavky s buňkami, ale experimenty simulují i v počítačích. Přesto se některé oblasti výzkumu bez pozorování živých organismů zatím neobejdou.

Marta Kostrouchová z laboratoře v centru BIOCEV popisuje práci s takzvanými háďátky obecnými, které se ve výzkumu hojně používají už od roku 1960, kdy byly vybrány například pro studium genetiky, vývoje nebo elektron-mikroskopických řezů. „Pěstujeme je na petriho miskách, připravujeme na agaru a živí se bakteriemi e.collie,“ říká. 

Mezinárodní projekt Open Worm přenesl háďátka i do virtuální světa. Cílem projektu je model červa od jednotlivých buněk, až po jeho chování.

Háďátka obecná byla prvními mnohobuněčnými živočichy, u kterých se podařilo přečíst celý genom. Každý oboupohlavní červ má přesně 959 buněk. Z toho 302 nervovvých a 95 svalových. „Už po prvním buněčném dělení vznikne jedna buňka, ve které se bude vyvíjet hlavová část a druhá, ze které se bude vyvíjet část ocasní. Ví se která buňka zanikne, ví se která buňka se rozdělí a ví se co ze které buňky dál vznikne,“ vysvětluje Marta Kostrouchová. 

Některé vědecké týmy se už pokusily i o vytvoření červích robotů. Od těchto modelů si slibují, že poznají, jak se v organismu vyvíjí například sociální chování. Ani tak důmyslně simulovaný červ, ale zřejmě živé červy v laboratořích úplně nenahradí – i průhledný a důkladadně přečtený organismus může vědcům přinést překvapení, o kterých dříve netušili. 

O tom se přesvědčil i Dr. Oded Rechavi z univerzity v Tel Avivu. „Malé RNA, které regulují aktivitu genů byly objeveny v roce 1998, to je docela nedávno. V roce 2009 jsem prokázal, že tyto malé RNA se mohou pohybovat mezi buňkami v lidském těle – ovšem pouze v rámci jedné generace. A teprve teď objevujeme, jak se mohou pohybovat také mezi generacemi. Jenže to porušuje jeden ze základní přírodních zákonů, takzvanou Weissmannovu bariéru,“ říká Rechavi. 

Autor:  Martin Srb
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace