Politici po zvolení trpí nespavostí, úzkostmi a nízkým sebevědomím, tvrdí studie

Nově zvolení poslanci podle britské studie vstupují do funkce plni ideálů, jak změní fungování státu. Pak na ně ale dolehne tíha rozhodování a zodpovědnosti. Poklesne jim sebevědomí, začnou je svírat úzkosti a poruchy spánku - Foto: Fotobanka Pixabay

Nově zvolení poslanci podle britské studie vstupují do funkce plni ideálů, jak změní fungování státu. Pak na ně ale dolehne tíha rozhodování a zodpovědnosti. Poklesne jim sebevědomí, začnou je svírat úzkosti a poruchy spánkuFoto: Fotobanka Pixabay

Politici bývají zdrojem každodenního stresu pro voliče, ukazují výzkumy ze zámoří. Jak se ale vypjaté a stresující situace podepisují na duševním zdraví politiků? Jak zjistili před několika lety vědci z Harvardu, vládní a armádní špičky jsou méně stresované než jejich podřízení. Podle britské studie trpí nově zvolení poslanci úzkostmi a nízkým sebevědomím.

„Nejvíce ohroženou skupinou jsou pracovníci ve vrcholových řídících profesích, které jsou obecně spojené s vysokou odpovědností,” vysvětluje psycholog Radek Ptáček 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.  

„Syndrom vyhoření je velmi vázán na osobnostní charakteristiky. Více vyhoření vykazují osoby mladší, což souvisí pravděpodobně i s konfliktem ideálů, se kterými mladí lidé přicházejí do profese. “
Radek Ptáček

Mluví o manažerech obecně, u politiků je ale situace jiná. Jak zjistili před několika lety vědci z Harvardu, vládní a armádní špičky jsou naopak méně stresované než jejich podřízení. Lídry uklidňuje vědomí, že mají moc a mohou ovládat druhé lidi. Proto se v nejvyšších funkcích tak často objevuje psychopatické chování, všímá si kanadský badatel a spisovatel Stefan Verstappen. 

„Považují za svou starost říkat vám, co máte dělat se svým životem. Já osobně bych vám řekl, že dokud nikomu a ničemu neubližujete, můžete si dělat jednoduše, co chcete: pít, kouřit, souložit, nic z toho není moje starost. Nezajímá mě, kam chodíte, s kým se scházíte. Ale psychopaté mají potřebu stále lidi přesvědčovat, aby dělali to, co si přejí oni,” tvrdí Verstappen v rozhovoru pro Global Research TV. 

Konflikt ideálů a reality 

Více vyhoření vykazují osoby mladší, což souvisí pravděpodobně i s konfliktem ideálů, se kterými mladí lidé vcházejí do profese a po té konfrontaci s realitou,” říká docent Ptáček - Foto: Jana Přinosilová

Více vyhoření vykazují osoby mladší, což souvisí pravděpodobně i s konfliktem ideálů, se kterými mladí lidé vcházejí do profese a po té konfrontaci s realitou,” říká docent PtáčekFoto: Jana Přinosilová

Když se takový člověk dostane na politický vrchol, cítí se jako ryba ve vodě a stres na něj nedolehne. O to více ale postihne lidi o něco níž. Britský psycholog Ashley Weinberg ve svém výzkumu sledoval řadové poslance. Zejména nově zvolení poslanci jsou ohroženi stresem a syndromem vyhoření. 

„Syndrom vyhoření je velmi vázán na osobnostní charakteristiky. Více vyhoření vykazují osoby mladší, což souvisí pravděpodobně i s konfliktem ideálů, se kterými mladí lidé vcházejí do profese a po té konfrontaci s realitou,” popisuje docent Ptáček. 

Zády k šachovnici 

Nově zvolení poslanci podle britské studie vstupují do funkce plni ideálů, jak změní fungování státu. Pak na ně ale dolehne tíha rozhodování a zodpovědnosti. Poklesne jim sebevědomí, začnou je svírat úzkosti a poruchy spánku. Tím pádem v politice nadělají více chyb, veřejnost si toho všimne a takový politik ztratí šanci na kariérní postup. Mezitím ho přeskočí jeho kolega, který se chová nezodpovědně a překračuje pravidla, tvrdí Stefan Verstappen. 

„Podvodníci mají vždycky navrch. Lidé, kteří jednají nemorálně, neberou ohledy na pravdu a čest, budou určitě ve výhodě oproti lidem, kteří hrají podle pravidel. “
Radek Ptáček

„Představte si, že se někým hrajete partii šachu. Hrajete podle pravidel, ale po každém tahu se obrátíte k šachovnici zády. Když váš soupeř mezitím přeskládá figury, tak nemáte šanci vyhrát. Tenhle příklad můžeme přenést do každé situace v životě, kdy s někým soupeříte. Podvodníci mají vždycky navrch. Lidé, kteří jednají nemorálně, neberou ohledy na pravdu a čest, budou určitě ve výhodě oproti lidem, kteří hrají podle pravidel.” 

Zodpovědná manipulace 

To, že se takoví lidé často vyskytují v politice, ovšem není žádná novinka. Lidstvo takhle funguje dlouhá tisíciletí, uklidňuje Stefan Verstappen. 

„Když se podíváme do historie, všichni velcí vladaři, císaři, šógunové, králové a královny, bývali ti nejhorší z nejhorších. Když třeba byli v královské rodině čtyři bratři, kteří bojovali o následnictví trůnu, byl to ten nejhorší z nich, který měl největší šanci stát se králem,” říká. 

Podle Verstappena hýbou společností takzvané psychopatické rysy, například překračování pravidel nebo manipulace druhými. Tyto vlastnosti ale mohou mít i své kladné stránky, takový člověk je totiž odolnější vůči stresu. Schopnost manipulovat lidmi může být podle Ptáčka prospěšná i pro druhé, pokud je vyvážená zdravou empatií a zodpovědností. 

Autor:  Martin Srb
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace