Polovina českých vysokoškoláků pracuje v jiném oboru, než vystudovali

Zdrojem ze studie Kláry Kalíškové, jejíž výsledky zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Výzkum mapuje období let 1994 - 2014.

„Ta data, která jsou k dispozici, jsou velice stručná. To, že 50 % nebo 60 % lidí nepracuje ve své profesi, tak to ještě neznamená, že to studium je zbytečné. To by byl velký omyl,“ říká pro Český rozhlas Plus Daniel Münich, ekonom a výzkumník z think tanku IDEA .

„Viděl jste někdy nějakou profesi matematik? Skoro ve všech profesích je matematika používána jako nástroj, není to profese sama o sobě. Takže většina lidí vykáže, že se matematikou přímo nezabývá, což neznamená, že ji nepoužívá,“ interpretuje dále Münich výsledky studie.

Zajímavosti studie:
– V jiném oboru se uplatňuje 45 % architektů, polovina ekonomů, 59 % strojařů, 79 % elektrotechniků, 98 % matematiků a téměř všichni filozofové.
– Naopak nejméně končívají mimo svůj obor lékaři, profesi se nevěnuje jen osm procent z nich. Relativně nízký počet je např. také u farmaceutů.
– Ve strojírenství a hutnictví nezůstává 47 % absolventů.
– Menší šanci získat práci ve svém oboru než starší pracovníci mají naopak absolventi knihovnictví, pedagogiky a bankovnictví.
– V oboru nepracuje 22 % lidí, co mají zdravotnickou střední školu.

„Největší pocit z tzv. převzdělanosti mají lidé, kteří se věnují sekretářské práci,“ uvádí Münich jednu ze zajímavostí studie a dodává, že například u lékařských oborů je nízké procento odchodu do jiné profese zcela logické vzhledem k náročnosti studia.

Prodavačů fast foodu s vysokoškolským diplomem moc nepotkáte

„Závisí na tom, jak se definuje obor. Do jisté míry je to přirozená záležitost – ekonomika se rychle mění, lidé se přizpůsobují a hledají obory, ve kterých mohou získat zajímavější práci. Je to znak flexibility,“ říká o studii Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu Akademie věd.

„Ukazuje se, že lidí, kteří by vystudovali vysokou školu a pak by dělali práci, kde je potřeba jen středoškolské vzdělání, těch je velice málo. Což je pozitivní. Lidé tu svoji kvalifikaci tedy využijí, i když ne v oboru, který bychom očekávali,“ komentuje Tomáš Kostelecký.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v záznamu Českého rozhlasu Plus.