Proč Češi nemají rádi Merkelovou
V pondělí 12. září přijímá prezident Miloš Zeman rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera. Toto setkání vyvolává polemické reakce nejenom v Rakousku, ale také v Česku. Není to první případ rozruchu, který vzbudil pobyt zahraničního politika v Praze. Názorným případem mohly být protesty provázející návštěvu Angely Merkelové. Té je v posledních týdnech věnována poměrně velká pozornost v tuzemských médiích. Potvrdí to komentář Petra Holuba z týdeníku Echo.
Další volební propadák prý čeká Angelu Merkelovou při zemských volbách v Berlíně, předpovídají tuzemské noviny. Tato zpráva se objevila v proudu kritických titulků, kterými se plní tuzemská média. Logicky to navozuje dojem, že takových propadáků bylo už víc, že se Němci rozzlobili na politiky, kteří v minulém roce otevřeli hranice uprchlíkům. Informace o porážkách ovšem už u takových článků chybí.
Je pravda, že strana CDU kancléřky Markelové nezažívá nejlepší rok. Už proběhly čtvery zemské volby a ve všech křesťanští demokraté ztratili. Označit to ale za propadák je přehnané. CDU měla ve čtyřech zemích, kde se volby konaly, jednoho premiéra. Tento post v Sasku-Anhaltsku obhájila. V Meklenbursku-Předních Pomořanech byla menším partnerem ve vládní koalici a tam zůstane i napříště. Strana ztratila všude, ve třech ze čtyř zemí ale šlo o podíl dvě až čtyři procenta. Stejné vyhlídky má podle průzkumů také v Berlíně, kde se volí o nadcházejícím víkendu.
Propadák v českých poměrech vypadá jinak, tam se předpokládá pokles podpory aspoň o deset procent. Toho se CDU dočkala pouze v Badensku-Württembersku, kde se ovšem z opozice přesunula jako partner Zelených do zemské vlády. Pro křesťanské demokraty je nepříjemná jedna okolnost. Najednou se začala etablovat radikálně pravicová strana AfD a dnes není pochyb, že za rok při spolkových volbách pronikne do Bundestagu. CDU není na konkurenci napravo od své pozice zvyklá.
Emotivní titulky, zkratky a zjednodušení
Jaký tedy mohou mít význam dobrodružné výkřiky o propadáku kancléřky Merkelové, doprovázený články o tom, jak už ji Němci nechtějí a jak proti ní demonstrují kvůli uprchlíkům, které prý pustila do Německa. Jedním z důvodů je fakt, že se tuzemští novináři nejdou k sousedům podívat a přebírají zprávy ze zahraničních agentur. A protože neumějí německy, tak ve zkratce určené anglicky mluvícím zemím. Tento informační blok není z pohledu editorů v novinách žádným neštěstím. Když se zprávy z agentur opatří emotivními titulky, tak jistě vzbudí pozornost i dojem, že redakce drží prst na tepu doby.
Navíc útoky na Merkelovou uvolňují napětí nejen v německé společnosti. Uprchlická vlna z minulého roku pořádně vystrašila celou střední Evropu. S tím je ovšem v Česku spojen pocit zahanbení. Člověk si musí připadat jako strašpytel, když sem žádní uprchlíci nepřišli, a když se teď po jedenácti letech kácí kancléřka, tak je to důkaz, že obavy nebyly plané, protože opravdu šlo o něco velkého.
Nový zájem o němčinu
Volby v Berlíně budou další zkouškou, jak pevné jsou hradby dosud dominantní německé strany CDU, nejspíš ale nic nerozhodnou, protože křesťanští demokraté v hlavním městě nikdy neměli velké slovo. Dávají však Čechům možnost s něčím bojovat, přesněji moudře kibicovat, a zapomenout tak na problémy, které mají s vlastními politiky, u kterých se lze obávat, že nejsou schopni nic důležitého zařídit a vždy nechají své voliče ve štychu.
Aktuální zájem o německou politiku nakonec může mít ve zdejší společnosti jeden pozitivní dopad. Lidé se začnou o mocnou sousední zemi zajímat a vznikne větší poptávka po upadající výuce němčiny. Protože u nás převažují německy mluvící investoři, tak by to mělo i pozitivní ekonomický dopad.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.