První den s EET aneb „Budete tu účtenku potřebovat?“

Hosté:
Marie Bastlová (analytička), Jana Klímová (analytička), Martin Janeček (ředitel Generálního finančního ředitelství), Martin Bláha (zakladatel hlidaceet.cz) a Aleš Dočkal (podnikatel). Moderuje Jan Bumba.

Od dnešního dne se jedná o podnikatele z oblastí ubytování, stravování a pohostinství. Další tři fáze zavádění EET, budou následovat v průběhu let 2017 a 2018.

Každý den by měly v rámci placení proběhnout miliony operací, a právě tady vidí někteří odpůrci zákona možný problém. EET se má totiž napojit na prostředí informačního systému ADIS, který je podle nich zastaralý. Proto předpoklad, že by komunikace mezi přístrojem obchodníka a datovým uložištěm měla trvat maximálně dvě vteřiny, vzbuzuje jisté pochybnosti.

Jak to funguje například při placení v restauraci?
Obecně vzato by nemělo jít o nic složitého.
1. Prodávající při uskutečnění tržby odesílá datovou zprávu prostřednictvím internetového připojení na server Finanční správy
2. Tam jsou informace uloženy.
3. Obratem dochází k vytvoření unikátního kódu, který je zaslán zpět obchodníkovi
4. Ten jej vytiskne na účtenku. Zákazník si následně může prostřednictvím své účtenky ověřit, zda obchodník danou tržbu skutečně řádně zaevidoval.

Narovnání prostředí nebo devastace živnostníků?

Podle ministra financí z hnutí ANO, Andreje Babiše, cílí EET na narovnání podnikatelského prostředí a potlačení šedé ekonomiky, kvůli které stát ročně přijde až o 150 miliard korun. Opozice současné vlády, v čele s předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, často poukazuje na to, že zavedení EET by mohlo mít likvidační vliv na malé živnostníky.

Rozpory v tomto směru ostatně panují i mezi ekonomy. Zatímco pedagog z VŠE Tomáš Ježek je toho názoru, že proti EET tropí povyk ti, kteří nemají čisté svědomí, podle jeho kolegy Dušana Třísky, jde jen o „operetní“ téma v rámci kterého se o narovnání podnikatelského prostředí zasazuje ten, kdo sám podniká v nejpokřivenější oblasti. Uvedli to pro názorovou rubriku ThinkTank Hospodářských novin.

Investice v řádech tisíců až desetitisíců korun

Jaké tedy ve skutečnosti budou výdaje, spojené s nakoupením potřebného zařízení pro EET? Variant a způsobů řešení pokladních míst je hned několik. Zákon totiž nevyžaduje, aby si podnikatelé pořizovali jeden určitý typ pokladen.

Co si o #EET myslí Vladimír Dlouhý, Miroslav Kalousek, Marta Nováková a Ivo Valenta aneb Když chcEETe vědět víc. pic.twitter.com/68Zn3PdKLf

— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 1. prosince 2016

Podle Věroslava Sobotky, manažera pro legislativu Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, který na toto téma promluvil pro web Podnikatel.cz, by živnostníci při výběru správného typu pokladny měli brát zřetel na několik faktorů. Patří mezi ně například obrat, velikost sortimentu a provozu nebo nárok na odolnost zařízení.

Čtěte také

Náklady, které bude muset živnostník vynaložit, se podle všeho mohou pohybovat v rozmezí tisíců až desetitisíců. Finanční správa podnikatele upozorňuje také na možnost využití mimořádné slevy na dani z příjmu, a to ve výši do 5 000 Kč. Ta by měla nejvíce pomoci právě ohroženým malým podnikatelům, pro které může být jakákoli investice navíc rozhodující.

Ale ani využití této mimořádné daně se nezdá být bez komplikací. Jan Rambousek problematiku tohoto vstřícného kroku Ministerstva financí komentoval v pořadu Interview Plus: „Slevu na dani můžete uplatnit teprve poté, co nějakou daň máte platit. A protože máte nějakou základní slevu na poplatníka, tak tu slevu na dani můžete částečně začít uplatňovat až tehdy, když máte základ daně 165 tisíc a plně ji můžete uplatnit až když je to 195 tisíc.“

Zdaní EET i spropitné pro číšníka?

Jedno z kuriózních témat spojených s EET je spropitné. V tomto směru totiž dlouho nebylo jasné, jak a zda vůbec se budou dýška danit. Pravdou je, že spropitné se má běžně zdanit v rámci daně z příjmu. Se zavedením EET ale dochází k mírné změně. Pokud si spropitné nechává číšník, vše zůstává při starém a obnos se neeviduje, pokud si ale spropitné ponechá majitel restaurace, je evidence nutná.

Čtěte také

Další nejasnosti ohledně evidence tržeb se týkaly třeba přepočítávání částky na českou měnu. O tom se totiž zákon zapomněl zmínit, a až pokyny ministerstva financí potvrzují, že přijatá hodnota v cizí měně se před zaevidováním musí nejprve přepočítat na českou korunu.

Kde všude už systém funguje?

Nutno podotknout, že Česká Republika nebude žádným průkopníkem. EET už totiž funguje v 17 zemích Evropské Unie. Čeští zákonodárci se ponejvíce inspirovali v Chorvatsku, kde je systém v provozu od roku 2013. Server Etrzby.cz o chorvatském modelu mluví jako o jednoznačně nejefektivnějším, nejméně zneužitelném a z mikroekonomického hlediska nejméně nákladném systému. I chorvatská evidence tržeb se ale stále obchází a navíc, podle Radomila Bábka, předsedy Asociace podnikatelů a manažerů, zlikvidovala tisíce malých obchodníků.

Zatím si EET nejvíc v zahraničí pochvalují ženy, které mají větší kontrolu nad výdaji domácnosti. Zůstává řada otázek. Například jestli už od 1. prosince hrozí podnikatelům pokuty?

Poslouchejte speciál vysílání Českého rozhlasu Plus