Psychické problémy vyvolané prací způsobují invaliditu stále více lidem. Česko je opomíjí

Postoje k psychickým nemocem na západě a ve Skandinávii jsou podle psychiatra daleko inteligentnější než v Česku - Foto:  FootMassagez,  CC BY 2.0

Postoje k psychickým nemocem na západě a ve Skandinávii jsou podle psychiatra daleko inteligentnější než v ČeskuFoto:  FootMassagez, CC BY 2.0

Duševní problémy vyvolané prací jsou v České republice druhou nejčastější příčinou pro udělování invalidních důchodů. Podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je přitom problém v Česku stále opomíjený. Upozornit na to chtějí i v rámci Světového dne duševního zdraví, který je vyhlášení na úterý. „Postoje jsou stále negativní, ale lepší se,” říká psychiatr Petr Winkler.

Podle Winklera stojí za tabuizováním duševních problémů na pracovišti strach. „Veřejnost se obává postojů kolegů, postojů zaměstnavatelů, kdyby sdíleli své problémy v oblasti duševního zdraví,” myslí si lékař.  

„Ve vyspělém západním světě už to neplatí, tam se na duševní zdraví naopak klade stále větší důraz, a to mimo jiné díky práci mezinárodních organizací jako je Světová zdravotnická organizace. Ty byly schopny vyčíslit, jaké jsou náklady spojené s duševním onemocněním na pracovišti,” vysvětluje.  

Nejsou to bolesti zad 

„Postoje jsou stále negativní, ale lepší se. Lidé jsou stále víc a víc ochotni přiznat, že jejich problémy nejsou bolesti zad, ale úzkosti nebo deprese. “
Petr Winkler

Duševní problémy vyvolané prací jsou v České republice druhou nejčastější příčinou pro udělování invalidních důchodů. „Mění se celkově pracovní prostředí, stále více pracujeme s informacemi a technologiemi, s druhými lidmi, ve stresovém prostředí. To klade nároky na naši psychiku,” říká Winkler. 

Na druhou stranu je podle Winklera nutné zmínit, že je to částečně zapříčiněno lepšími postoji k duševním onemocněním. „Postoje jsou stále negativní, ale lepší se. Lidé jsou ale stále víc a víc ochotni přiznat, že jejich problémy nejsou bolesti zad, ale úzkosti nebo deprese,” tvrdí. 

Inteligentnější západ 

„Když jsou lidé v top managementu pod vlivem nějakého duševního onemocnění, tak ta rozhodnutí, která činí, mohou poškodit celou firmu,” vysvětluje Winkler - Foto:  Joe Skinner Photography, Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

„Když jsou lidé v top managementu pod vlivem nějakého duševního onemocnění, tak ta rozhodnutí, která činí, mohou poškodit celou firmu,” vysvětluje WinklerFoto:  Joe Skinner Photography, Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

Převažuje v souvislosti s prací nějaká konkrétní diagnóza? „Převažují ty, které jsou v populaci obecně hodně rozšířené, to znamená deprese a úzkosti,” odpovídá Winkler.  

Postoje k psychickým nemocem na západě a ve Skandinávii jsou podle psychiatra daleko inteligentnější než v Česku. „Jak se k tomu staví organizace a státy, to je také daleko vědomější, protože vědí, že duševní onemocnění jsou mezi nejčastějšími a nejrychleji rostoucími příčinami pro nemocenské a invalidní důvody,” popisuje. 

Zaměstnavatelé si také podle Winklera uvědomují ztráty, které jsou duševními onemocněními způsobené. Nejde jen o situaci, kdy člověk není v práci a je na nemocenské, ale také o případy, kdy v práci je, ale protože je v depresi, tak je jeho pracovní výkonnost velmi nízká. „Má to samozřejmě vliv na jeho rozhodování. Když jsou lidé v top managementu pod tlakem nějakého duševního onemocnění, rozhodnutí, která činí, mohou poškodit celou firmu,” vysvětluje vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie z Ústavu duševního zdraví. 

Autor:  Renata Kropáčková  (rkr)
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace