Řetězce budou prošlé potraviny dávat bankám. Nejvíc odpadků ale jde z domácností

Potravinové banky se podle Vladimíra Študenta, výkonného ředitele Českého ekologického manažerského centra, budou muset připravit na vyšší požadavky na dopravu, personální zajištění a tedy i vyšší finanční nároky na provoz.

„To v současné době není ještě dořešeno, ale v krajním případě hrozí situace, kdy se samotná banka může stát producentem potravinového odpadu. A to z důvodu, že nebude schopná za stávajících kapacit jídlo distribuovat potřebným včas, tak aby byla zachována potravinová bezpečnost.“

Vzhledem k chybějícím datům je těžké zhodnotit, jak si v tomto směru stojí Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi Evropy. Obecně lze ale uvést, že hlavním producentem potravinového odpadu jsou samotné domácnosti, které si tento fakt mnohdy ani neuvědomují. Obchodní řetězce, kterým se celá problematika často klade za vinu, se podle Vladimíra Študenta podílí na celkovém objemu potravinového odpadu jen v řádu jednotek procent.

„Úplně nejlepším přístupem je, když výrobní firma postupuje v principech takzvaného eko-designu – tedy když firma již při návrhu výrobku uvažuje o tom, jak to s hotovým výrobkem bude po skončení jeho životnosti. To se týká snadnosti demontování, případně i použití materiálů, které budou snadno recyklované,“ říká Vladimír Študent, podle kterého v tomto směru zodpovědně postupují třeba Škoda Auto nebo IKEA.