Rohovina je cenná na nosorožcích, zní ze zoo. Na protest proti pytlákům spálí její zásoby

18. září 2017

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem se chystá spálit své zásoby nosorožčí rohoviny. Udělá to na protest proti pytlákům, kteří nosorožce ve velkém vybíjejí a rohovinu posílají na černý trh. Hlavně v Asii lidé věří, že konzumace rohoviny posiluje organismus, působí jako afrodiziakum a může posloužit i jako lék proti rakovině. Vědecké výzkumy to ale vyvrací, rohovina žádné léčivé účinky nemá.

Jan Stejskal, vedoucí mezinárodních projektů v ZOO Dvůr Králové nad Labem říká, že za stav ohrožení, ve kterém se světová populace nosorožců aktuálně nachází, mohou především pytláci. Nosorožci totiž přirozeně žijí v oblastech, kde je neohrožuje rozšiřování měst nebo vesnic, životní prostor jim tedy nechybí.


Rohovina bude spálena v úterý 19. září. Hranici symbolicky zažehne také Richard Leakey, který s myšlenkou pálení rohů přišel jako vůbec první na světě.

Nosorožec si někdy roh sám ulomí, třeba když se mu někde nešťastně zaklíní, vysvětluje Jan Stejskal a dodává, že roh je také pořádně těžký. „Je to těžké břemeno i pro nosorožce. K nim to patří, ale v současné době je to jejich prokletí.“

Rohy nosorožců tvoří keratin, látka, ze které jsou třeba i lidské vlasy nebo nehty a zobáky ptáků. Pytlačení rohů a jejich prodej na černém trhu je tedy stejně absurdní, jako bychom si třeba schraňovali ostříhané vlasy a věřili, že mají nějakou nadpřirozenou moc.

„Pokud bychom chtěli legalizovat prodej rohoviny, vlastně vysíláme signál – ano, je to komodita k obchodování neboli tím nepřímo potvrzujeme, že to má nějaký účinek a že by se s tím mělo obchodovat. A to je obrovská chyba, protože jde jenom o keratin a žádnou cenu to nemá,“ vysvětluje svůj postoj ředitel královédvorské ZOO, Přemysl Rabas.

Ve Dvoře Králové se chovatelé rozhodli místním nosorožcům rohy zkrátit. Učinili tak letos v březnu, poté co byl ve francouzské ZOO jeden z nosorožců zastřelen a pytláci mu roh odřízli. Podle Jana Stejskala pytláci nosorožce zabíjejí proto, že mají na uřezání rohu málo času a s živým nosorožcem by to tak snadné a rychlé samozřejmě nebylo.

autor: Daniel Mrázek
Spustit audio