Samostatný stát Kurdů je možný jako nárazníková zóna mezi Araby a Turky, říká Kmoníček

„Řeč byla i o aktuální situaci na bojištích,“ uvedl v Dnešním Plusu ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček.

Kurdská pešmerga dosáhla významných dílčích výsledků na frontě, potvrdil diplomat. „To, co by ale zvrátilo zcela situaci na frontě, je znovudobytí Mosulu, a to je stále věc blízké budoucnosti.“

Největším problémem do budoucna z pohledu Kurdů je situace humanitární a pozice 2 milionů uprchlíků, kteří přešli do autonomní oblasti v Iráku Kurdistán, vysvětlil Kmoníček.

Podle něj by to mohlo znamenat potenciální nárůst počtu migrantů směřujících do Evropy. „Sami členové kurdské delegace se domnívají, že migrace není pro samotné migranty to nejlepší. Oni se chtějí vrátit zpět na území, které po staletí obývali.“

Může Česká republika v tuto chvíli poskytnout Kurdům a Jezídům konkrétní pomoc? „Poměrně hodně velký prostor je vytvořen pro naše nevládní organizace, co se týče humanitární stránky,“ soudí diplomat.

„Na straně vlády Kurdové oceňují vojenskou pomoc, kterou dodáváme kurdské pešmerze. Jsme jedni z mála, kdo našli způsob, jak Kurdy podpořit konkrétně. Nemyslím, že bychom tak zcela změnili situaci na frontě, ale sami Kurdové potvrdili velmi výrazný motivační a symbolický rozměr pomoci.“

Jméno České republiky se v oblasti a mezi Kurdy stalo velmi známým i díky tomu, že stále máme konzulát v Arbílu, dodal Kmoníček.

Vznik samostatného státu Kurdů a zlepšení postavení Jezídů je otázkou geopolitickou. „Pokud se podaří tohle kurdským politikům, bude to muset být hlavně záležitost konzultovaní s Tureckem.“

„Turecko by překvapivě nemuselo být jednoznačně proti v případě, že by taková entita měla své jasně vyhraněné místo jakési nárazníkové zóny mezi arabským a tureckým etnikem. Podle mě do velké míry rozhodne situace přímo na frontě,“ tvrdí Hynek Kmoníček.