Schizofrenie je stigma. V Česku ji lidé schovávají za depresi, v Japonsku ji přejmenovali

„Jako kdyby bylo postiženo vaše já, které byste měli mít pod kontrolou, a o kterém se každý z nás domnívá, že ho má pod kontrolou,” popisuje problém s vnímáním schizofrenie Cyril Höschl - Foto:  Joe Skinner Photography, Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

„Jako kdyby bylo postiženo vaše já, které byste měli mít pod kontrolou, a o kterém se každý z nás domnívá, že ho má pod kontrolou,” popisuje problém s vnímáním schizofrenie Cyril HöschlFoto:  Joe Skinner Photography, Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

Češi se schizofrenií často říkají, že byli na psychiatrii hospitalizovaní kvůli depresi. Skutečnou diagnózu raději tají. Jak se stala deprese přijatelnější a méně stigmatizovanou nemocí? „Deprese je dnes už méně stigmatizovaná. Ale ještě nedávno říkali nemocní, zejména jejich příbuzní, že dotyčný má stresy, ne depresi,” říká.

„Jako kdyby bylo postiženo vaše já, které byste měli mít pod kontrolou, a o kterém se každý z nás domnívá, že ho má pod kontrolou,” popisuje problém s vnímáním schizofrenie psychiatr Cyril Höschl. 

„Deprese je dnes už méně stigmatizovaná, negativní punc, který si psychiatrie přinesla z hluboké minulosti, je menší. “
Cyril Höschl

Psychiatrie je v současnosti plnohodnotná součást medicíny, a tak se nemoci duše, mysli, chování a prožívání, chápou jako onemocnění mozku.  

„Tím se daří do určité míry tohle sředověké stigma odbourávat. Je pravda, že u některých poruch se to stále ještě nedaří. Už proto, že vedou k takovým změnám v chování, které jsou pro okolí nepochopitelné. Všechno to, čemu nerozumíme, máme tendenci odsuzovat. To vytváří negativní postoj,” vysvětluje Cyril Höschl. 

Ten, kdo příliš myslí 

„Všechno to, čemu nerozumíme, máme tendenci odsuzovat," říká Cyril Höschl - Foto: Jan Sklenář

„Všechno to, čemu nerozumíme, máme tendenci odsuzovat," říká Cyril HöschlFoto: Jan Sklenář

V Evropě lidé tají, že mají schizofrenii, například v Japonsku nebo Číně ale museli kvůli pacientům schizofrenii přejmenovat. „Před časem tam byla schizofrenie tak stigmatizující, že to pacienty poškozovalo, nemohli se dostat k adekvátní léčbě,” říká lékař.  

Japonští odborníci přejmenovali onemocnění z názvu „nemoc štěpící mysl” na „poruchu integrace.” Nemocným lidem se tak výrazně ulevilo. „Něco podobného se odehrálo i v Číně, v mandarínštině se teď pacient se schizofrenií označuje jako „ten, kdo příliš myslí”. To je přece krásné,” myslí si Höschl.  

O blízkém člověku se tak snadněji říká, že mu to moc myslí, než že je schizofrenik. Pomohlo by přejmenování nemoci i v Česku? 

„Myslím si, že ano. Název použitý v Japonsku mi přijde výstižný a dobrý. Taková změna nemůže proběhnout jen u nás, protože naší diagnostiku spojujeme se Světovou zdravotnickou organizací. To, jak jsou diagnózy popsány, vychází z těchto předpisů,” odpovídá neurovědec Petr Bob, sekretář Sekce stresu Světové psychiatrické asociace. 

Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace