Školy nezvládají nápor prvňáčků. „V první třídě je často 34 žáků,” říká zástupce ředitelky

21. duben 2017

Rodiče budoucích prvňáčků mají obavy o to, zda se jejich dítě dostane do první třídy školy, kterou si vybrali. Jde dokonce i o školy spádové, kam děti podle místa bydliště patří. Z analýzy resortu ministryně školství Valachové vyplývá, že Praze budou za tři roky chybět místa na základních školách, kam se přesouvají z mateřských škol děti populačního boomu. „Vysoký počet žáků je nepříjemný, žáci si zaslouží, aby byl jejich vstup do vzdělávání byl příjemný,” říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus předseda Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl.

Praha kvůli nedostatku postaví nové školy v Uhříněvsi, Kolovratech a na Zličíně, rozšíří také už fungující školy, třeba na Praze 9. Řešením jsou i mobilní multifunkční školní třídy, které by mohly kromě výuky sloužit i jako školní družiny. Hosty Českého rozhlasu Plus jsou předseda Asociace pedagogů základního školství a zástupce ředitelky základní školy Pod Marjánkou na Praze 6 Jaroslav Štercl a starosta obce Psáry Milan Vácha zvolený za STAN.

Losování dětí


Losování je podle doporučení paní ombudsmanky jedna z možných metod, jak to nastavit spravedlivě. Možností na výběr moc není.Jaroslav Štercl

Základní škola Pod Marjánkou, kde Štercl působí, se také potýká s nedostatkem míst. Některé základní školy zrušily i kritérium staršího sourozence, díky kterému se děti na školy dostávaly. Kritérium je podle některých ale diskriminační. Pak přichází na řadu rozhodnutí losováním.

„Losování je podle doporučení paní ombudsmanky jedna z možných metod, jak to nastavit spravedlivě. Možností na výběr moc není,” říká Štercl, na jehož škole letos kritérium staršího sourozence nadále funguje, vycházejí tak podle jeho slov vstříc rodičům.

Podle Váchy je situace v jeho obci natolik vážná, že si rodiče prvňáčků přepisují trvalé bydliště na území Prahy. „Nám to v současnosti paradoxně pomáhá. Chápu, že třeba pražské části, které jsou na hranici se Středočeským krajem, toto snášejí s velkou nelibostí, ale bohužel je tento jev celkem běžný,” říká starosta.

Husákova vnoučata

První třídy kvůli vysokému počtu zájemců naplňují třídy do maxima, často je v jedné třídě i třicet dětí. Projeví se to na kvalitě vzdělávání? „Samotná zhoršená kvalita vzdělávání při počtu 30 dětí a zkušeném učiteli tolik nehrozí, spíš jde o společné vzdělávání, tedy inkluzi. Z těch třiceti žáků máte ve třídě dva žáky, kteří mají nápravné opatření, a vy se tak zajímáte o podpůrná opatření. To bych řekl, že je klíčový problém. Vysoký počet žáků je samozřejmě nepříjemný, protože si žáci zaslouží, aby byl jejich vstup do vzdělávání příjemný. Pro učitele je rozhodně pozitivnější, když tam má žáků 20, ale situace je bohužel taková, že musí zřizovatel mnohdy jít až na výjimku, na číslo 34. To už je na pováženou,” odpovídá Štercl.

Prvňáci ze ZŠ Wolkerova v Havlíčkově Brodě u tabule

„Smíchaly se nám tu dvě věci dohromady. Zaprvé je to populační křivka, která demograficky vychází na Husákova vnoučata. Politici dlouho nechápali, že specifikum Prahy-západ a Prahy-výhod je unikátní. My jsme to neměli způsobené Husákovými vnoučaty, ale migrací. Naše obec měla v roce 1989 nějakých 1300 obyvatel, dnes má 4,5 tisíce. Vedlejší Jesenice měla 1900 obyvatel, dneska má 9,5 tisíce. Územní plány jsou velkorysé, my dnes nerozšiřujeme, budeme se spíše snažit stahovat. Spíš než územní plány ale příliv obyvatel řídí trh, není možné mít to úplně v rukou,” tvrdí Vácha.

autor: rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.