Speciál k útokům v Istanbulu: Obětí mohlo být mnohem víc, bylo to štěstí v neštěstí, říká odborník na bezpečnost

29. červen 2016

Džihádisté z takzvaného Islámského státu jsou pravděpodobnými pachateli nočního útoku v Istanbulu. V jedné z prvních reakcí to uvedl turecký premiér Binali Yildirim. Trojice sebevražedných atentátníků se odpálila na různých místech istanbulského Atatürkova letiště, které je třetí největší v Evropě. Zabili 36 lidí (zatím potvrzených) a zranili desítky dalších. Mohlo být obětí méně?

„Letiště už obnovilo všechny lety, letadla mají ovšem velká zpoždění,“ hlásí zpravodaj Štěpán Macháček pro Český rozhlas Plus. Provoz se podle toho, co zjistil, vrací do normálu, ale hala je po útocích zdemolovaná.

Většina světových médií se shoduje v tom, že provedení těch útoků je podobné jako v březnu v Bruselu, kdy si útočníci zvolili tzv. měkké cíle, tedy volně se pohybující civilisty na letišti.

Emil Aslan, katedra ruských a východoevropských studií IMS FSV UK, odborník na bezpečnost


„Těch obětí podle všeho mohlo být podstatně více a je takovým štěstím v neštěstí, že jich je jen 36,“ dodává Aslan k zásahu policie. Desítky policistů u každé budovy podle něj nejsou řešením, ale pomoci by mohla lepší spolupráce zpravodajských služeb. Více v záznamu vysílání.

Nasvědčuje provedení útoku, že ho provedl samozvaný Islámský stát? „Způsob toho útoku je typický pro Islámský stát a to nejen v Turecku, ale i v jiných zemích. Myslím si, že Turecká vláda by mohla mít i jisté zpravodajské informace k tomu, aby toto tvrdila. V podstatě by se Turkům více hodilo, aby za tímto útokem stáli Kurdové, nejraději by to svedli na Kurdy – ze strategických důvodů. Pokud toto tvrdí, musí k tomu mít nějaké důkazy, nejenom to, že ten způsob připomíná Islámský stát.“

„Z informací, které mám z tureckých sdělovacích prostředků, bylo útočníků více než tři,“ říká dále Aslan. Jeden z útočníků vzbudil prý podezření tím, že měl v tak teplém počasí na sobě hodně oblečení, a při kontrole došlo k přestřelce.

Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut

Tomáš Pojar

„Letiště jsou tradičně cílem útoků teroristů. Jsou často přeplněná – jsou tam tisíce lidí a každý útok zasáhne podstatnou část světa. Pokud budou pokračovat teroristické útoky, budou to vždy letiště.“

Existují významná opatření, která mohou zaručit větší bezpečnost?

„Nikdy nemůžete zajistit bezpečnost na sto procent, ale můžete těm útočníkům vlastní efekt útoku ztížit. Pokud máte první checkpointy mimo budovy, tak ten dopad výbuchů a útoků je vždycky menší, protože na volném prostranství vždy dochází k menším škodám. Pokud nějakým způsobem správně nasměrujete fronty lidí tím, že je protáhnete a nevytvářejí se tam hloučky a shluky lidí, tak samozřejmě také můžete omezit dopad toho útoku,“ říká Pojar.

Nelze podle něj zaručit, že nikdo nezemře, ale lze minimalizovat škody v obětech na životech. Zmiňuje také kontrolu i u aut, která přijíždějí na letiště.

Jan Papež: Lidé by se měli naučit s terorismem žít a měli by fungovat pragmaticky

„Za poslední dva roky terorismus ovlivňuje rozhodování nejen českých turistů. Do Turecka lidé přestali jezdit tak masově jako dříve. Ale ukazuje se, že jak Turecko, tak Egypt i Tunisko si uvědomují důležitost turistického ruchu a ty turistické oblasti chrání mnohem více než jiná místa. Letiště v Istanbulu je především křižovatkou pro české turisty a pro mnoho jiných evropských turistů – to znamená, že nevycházejí z tranzitního prostoru a tam se teroristé ani nedostali,“ říká mluvčí Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Nárok na stornování zájezdu do Turecka se odvíjí od rozhodnutí ministerstva zahraničních věcí, které by muselo označit Turecko jako zemi, kam nemají lidé cestovat. To zatím nepadlo a nárok na stornování zájezdu vzniká jen těm, kteří jsou pojištění.

autoři: bur , msp
Spustit audio