Střední Evropa je na tom s vodou relativně dobře, ale neměli bychom být klidní, varuje klimatolog
Končí vodní blahobyt? Tuto otázku si klade projekt Českého rozhlasu Týden vody. Přestává být voda celosvětově samozřejmostí? Bude skutečně zdrojem konfliktů a je voda nad zlato? Nejen na to odpovídali hosté pondělního speciálního vysílání k projektu Týden vody.
Klimatolog Radim Tolasz z Oddělení klimatické změny ČHMÚ říká, že střední Evropa je na tom relativně dobře. „Srážek máme z hlediska dlouhodobých trendů v ročních úhrnech pořád stejně. U nás je problém v podstatě jen s rozložením srážek během roku a s tím, že je větší výpar související s vyšší teplotou. Ale neměli bychom být klidní ani ve střední Evropě.“
Hosté speciálu:
RNDr. Radim Tolasz, klimatolog z Oddělení klimatické změny ČHMÚ
doc. Petr Hlavinka, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Vladimír Klíma, afrikanista, bývalý český velvyslanec v Ghaně, Burkina Fasu a Togu
Štěpán Macháček, zpravodaj ČRo na Blízkém východě
prof. Miroslav Bárta, Český egyptologický ústav FF UK
Vojtěch Kotecký, analytik z centra Glopolis
Martina Klimeš, expertka vodní diplomacie na Mezinárodním institutu vody ve Stockholmu
Podle Petra Hlavinky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR z dlouhodobého hlediska narůstá počet dní, kdy jsou rostliny stresovány nedostatkem vláhy. Že by svět vysychal, by ale neřekl, protože je to spíše regionální otázka.
Horší situace než v Evropě je v Africe, odkud může nastat další vlna migrace do Evropy. Jak říká afrikanista a bývalý český velvyslanec v Ghaně, Burkina Fasu a Togu Vladimír Klíma, migrace má i jiné příčiny než nedostatek vody. Jsou reálné scénáře válek o vodu na africkém kontinentě?
„Jsou určité místní šarvátky. Napětí mezi místními pastevci a zemědělci bylo i v minulosti, ale teď se zdá, že to bude stále dramatičtější,“ odpovídá Vladimír Klíma.
National Geographic napsal, že OSN tvrdí, že během dalších pár let, kvůli vzrůstu populace a hospodářskému rozvoji, bude mít každý druhý člověk v Africe nedostatek vody. Radim Tolasz ale považuje odhad za příliš optimistický, protože poměr je kromě bohatších částí Afriky už dnes horší.
Vladimír Klíma, afrikanista: Není v našich silách dodávat Africe balenou vodu, populace se bude stěhovat v rámci Afriky i na jiné kontinenty
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 19. června 2017
Organizace spojených národů odhaduje, že do roku 2050 bude žít nejméně čtvrtina světové populace v oblastech bez vody. Už teď jsou miliardy lidí závislé na řekách, jako jsou Nil, Ganga, Indus nebo Mekong, které protékají hned několika státy. Je proto důležité, aby země v otázkách vodního hospodářství úzce spolupracovali. Takzvaná vodní diplomacie je jedním z nástrojů k vytváření míru.
Bude voda v budoucnu stále častější příčinou konfliktů? Jak problémy s vodou proměňují Blízký východ? Nejen o tom mluví hosté v další části speciálu o vodě. Ve studiu byli Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK a Vojtěch Kotecký, analytik z centra Glopolis. Podívejte se na videozáznam:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
