Tající sníh odhalil v Grónsku tajnou americkou základnu

11. srpen 2016

Díky globálnímu oteplování odhalil tající sníh tajnou americkou vojenskou základnu v Grónsku. Camp Century, jak se základna nazývá, sloužila jako tajné skladiště jaderných zbraní pod ledovcovým příkrovem.

Základna byla poháněná jadernými generátory a nacházela se pod ledovcovým příkrovem. S pokračujícími klimatickými změnami a s tím souvisejícím táním ledovců ale hrozí, že dojde k odkrytí odpadů, které na základně zbyly po amerických vojácích.

Kdy byla základna opuštěna a jaké nebezpečné odpady na místě zůstaly?

„Lidé obývali základnu jen osm let. Od roku devatenáct set padesát devět do roku devatenáct set šedesát sedm. Vojáci museli základnu opustit kvůli vážným technickým komplikacím při budování tunelů v ledovém příkrovu. Cenné věci, jako třeba uskladněné jaderné hlavice a mobilní odpalovací zařízení vojáci samozřejmě odvezli. Ale na místě zůstalo kolem dvou set tisíc litrů pohonných hmot, dvě stě čtyřicet tisíc litrů odpadních vod včetně vody z jímek. A dále značné množství jedovatých polychlorovaných bifenylů. Ty se používaly v nátěrových hmotách. A spekuluje se i o úniku radioaktivity z odstavených jaderných generátorů,“ vysvětluje redaktor Českého rozhlasu Ondřej Novák.

Množství odpadu

„V první řadě v šedesátých letech se na životní prostředí ještě nebraly takové ohledy, jako dnes. Navíc, vojáci nepočítali s tím, že by ledový příkrov mohl někdy roztát. A pokud ano, počítali s horizontem tisíců let. Podle vědců z New York University, kteří za touto zprávou stojí, je ale možné, že ledovec nad Camp Century roztaje už na konci tohoto století. A nebezpečné látky mohou zničit ekosystémy okolo základny. Nebo dokonce i uniknout do moře,“ upřesňuje Novák.

Jeho slova potvrzuje glaciolog William Colgan, který základnu navštívil: „Navštívil jsem Camp Century před tím, než jsem o základně něco věděl a myslel jsem, že je to jen zapomenuté místo. Teď se ale snažíme porovnat historické informace o uložených odpadech v kontextu klimatických změn. A já doufám, že tato mentalita stylu zakopat a zapomenout už nebude pokračovat,“ říká Colgan.

Kdo to uklidí?

„Jak americká, tak i dánská vláda teď stojí před právnickým oříškem. Za normální situace by za odpad měla zodpovědnost americká vláda, která by jej taky musela uklidit. Ale odpady na základně už byly vyřazené z evidence a tak náklady teoreticky mohou jít na vrub dánské vládě. Protože základna, potažmo uložené odpady jsou na dánské půdě,“ říká Novák.

Když se strany nedohodnou

„Bezprostřední nebezpečí úniku nehrozí, protože základna je postavená pod asi třicetimetrovou vrstvou ledu. Ten byl ale měl roztát nejpozději do konce tohoto století. I kdyby se ale globální oteplování zastavilo a led neroztál, jednou by se škodliviny stejně dostaly na povrch,“ vysvětluje Novák. Představa, že led je věčný je podle něj mylná, protože ledovce se pohybují. Potvrzuje to i William Colgan: „Pokud bude na základnu pořád padat sníh, základna se bude stále více propadat do ledovcového příkrovu. Základna se potom začne sunout se zbytkem ledu k pobřeží. A za několik tisíc let se objeví na kraji ledovce. U pobřeží,“ uzavírá Colgan.

autoři: msp , Martina Gillichová
Spustit audio