Dnešní Plus2. května  2017 v 12:06  

Tatra na cestě kolem světa. Serpentin v Andách jsme se báli, přiznává řidič

Tatra 815 GTC na vrcholu bolívijské Chacaltayi - Foto: TatraKolemSveta .cz

Tatra 815 GTC na vrcholu bolívijské ChacaltayiFoto: TatraKolemSveta .cz

Deset metrů na délku, téměř čtyři metry na výšku. Váha? 22 tun. Poznávací znamení: modrá zeměkoule na kapotě a pod ní nápis Czechoslovakia. Poznali jste? Řeč je o speciálně upravené Tatře 815, která na konci 80. let objela celou Zeměkouli. Velkou zásluhu na tom mají nejen skupina dobrodruhů včetně řidičů Dalibora Petra a Karla Valchaře, ale také parta z Vagonky ve Studénce, kde Tatru na cestu kolem světa připravovali.

Vyprahlé africké savany, nekonečné pouště Austrálie i zasněžené vrcholky v jihoamerických Andách. Nebylo místa, kam by se Tatra nedostala. Nebylo cesty, kterou by nezvládla. Něco přes rok za jejím volantem seděl Dalibor Petr. Bez jednoho měsíce dva roky pak Karel Valchař. 

„Až na nějaké výjimky v Brazílii, kde jsme museli odpustit gumy, aby se snížila výška a my projeli pod mostem, si Tatra poradila ve všech náročných podmínkách,“ vzpomíná v rozhovoru pro Český rozhlas Karel Valchař. 

Karel Valchař řídil Tatru 815 GTC dva roky - Foto: Michal Polášek

Karel Valchař řídil Tatru 815 GTC dva rokyFoto: Michal Polášek

Ne že by speciální Tatra 815 GTC nebyla připravena na terén, ostatně Karel Valchař sám říká, že zvládla všechno, ale byla místa, kde se odpružené nápravy pořádně rozkmitaly. 

Třeba právě ve zmíněné Brazílii, na okraji středobrazilského státu Goiás. Novinář a fotograf expedice Petr Bárta si do palubního deníku tehdy zapsal: 

Zprvu se Karel Valchař snaží dírami v asfaltu vyhýbat, potom už je jich tolik, že je námaha zbytečná. Při jednom důkladném nárazu se otevře skříňka Franty Jeniše a vypadne z ní na zem láhev brazilského koňaku. Jirka Stöhr, Franta a já si připijeme na to, že se nerozbila. 

„Kolikrát se muselo i zastavit, když tam byl velký balvan. Objet to nešlo, dole byly rokle, tak jsme ho museli odhodit,“ popisuje Valchař s tím, že v Andách měl třínápravový kolos co dělat, aby se v úzkých serpentinách vytočil: 

„Byly dny, kdy nám bylo úzko a měli jsme trošičku i obavy. Když jsme jeli z La Pazu na Chacaltayu do výšky 5300 metrů, tak ty některé serpentiny se musely nadjíždět naosmkrát, aby se Tatra vytočila.“ 

Výš než v Bolívii Tatra nebyla, ale čekaly ji další tisícovky metrů nad mořem na dalším kontinentu. Na pákistánsko-čínských hranicích místní výpravu varovali, že mostky nad roklemi uvezou maximálně desetitunové auto. A plně naložená Tatra měla víc než dvakrát tolik. 

„Většinou měly nýtované spoje, byly to ocelové konstrukce. Někde ten nýt chyběl…, ale muselo se ale pořád jet,“ říká Valchař. 

Nejdřív lanovka, pak Tatra 

Tatra zvládla celou cestu bez větších problémů. Parta cestovatelů jen třikrát vyměnila sjeté pneumatiky a do vyšších nadmořských výšek seřídila motor. Bezvadně fungovala i nástavba, na tom velkou zásluhu Vagonka Studénka, kde Tatrovku v polovině 80. let připravovali. 

„V roce 1984 se ještě dodělávala lanovka na Petřín, v pololetí roku 1985 se dávala do Prahy, takže asi v té době začal tento projekt,“ vzpomíná tehdejší konstruktér Vít Friml. Pro něj to byl tehdy druhý velký projekt. Prý se řešili i drobnosti: 

„Pro mě byl největší problém vyvážení sklopných schodů. Ony ty ocelové schody přece jen něco vážily, a když jste to sklopil a museli na tom stát dva lidé, tak to spočítat tak, aby pružina schody nezvedala, a přitom se tam mohli udržet dva lidé, to byl skutečně problém.“ 

Expediční Tatra 815 GTC - Foto: TatraKolemSveta .czNávrh Tatry 815 GTC – přední pohled - Foto: TatraKolemSveta .cz

A velký problém bylo také naskládat do auta rogalo z JZD Červenka a moped. To všechno si expedice vezla s sebou. Ve Studénce na práce dohlížel šéfkonstruktér, dnes jedenaosmdesátiletý Rudolf Hübscher. 

„Prostor pro rogalo byl neoddiskutovatelný, to mělo dané aerodynamické vlastnosti, které nešly změnit. Faktem je, že se muselo všechno hlídat a že ne všichni tomu byli nakloněni, to je také důležité říct. Do jisté míry to taky musela být určitá taktika, jak některé části prosadit,“ říká. 

Prosadilo se, co se dalo, a Tatra 815 GTC v březnu roku 1987 skutečně vyjela na cestu kolem světa. Její posádka se domů vrátila po více než třech letech. 

Příspěvek je součástí seriálu Vědeckých dobrodružství na Českém rozhlase Plus, v nichž na expedici Tatra kolem světa vzpomínají v exkluzivních rozhovorech její účastníci. Poslouchejte celý týden v Magazínu Leonardo a v Ranním Plusu. 

Archivní fotografie využité v tomto článku poskytl Martin Zikmund, který dochované materiály z expedice shromažďuje v rámci projektu TatraKolemSveta.cz. 

Autor:  Matěj Skalický

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace