Technologie nás o čas strávený s přáteli nepřipravují, říká sociolog
Jsou součástí našich každodenních životů. V mnohém nám jej usnadňují, ale mohou mít i negativní dopady. Takové jsou komunikační technologie.
S nástupem komunikačních technologií se společnost změnila a tento proces změny ještě zdaleka není u konce. Ostatně je to stejné jako s telefonem nebo televizí, které v minulém století také výrazně zasáhly do životů lidí.
Mnozí dříve narození se na rozmach sociálních sítí všeho druhu dívají s despektem, generace mileniálů (tzv. generace Y) je jimi ale zdánlivě zcela pohlcena. Jsou však obvinění ze života v uzavřené bublině oprávněná?
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy probíhá ve dnech 1. až 3. února konference České sociologické společnosti. Prohlédněte si její program.
Petr Lupač z katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se domnívá, že komunikace prostřednictvím sociálních sítí jejich uživatele o bezprostřední kontakt s přáteli neochuzuje. „Data nám opakovaně potvrzují, že lidé spolu naopak komunikují více a pokud se podíváme třeba na čas strávený s přáteli, tak ten se výrazně nesnížil,“ říká.
Ačkoli jich není mnoho, objevují se i v generaci Y ti, kteří se rozhodnou sociálních sítě opustit. Některým ale může hrozit jistá komunikační izolace. A to zejména pokud nejsou schopni si kontakt s přáteli udržet i jinak.
Případným problémům s komunikační izolací v tomto směru prý ale čelí spíš teenageři, s nimiž souvisí i problematika takzvané digitální demence. Jde o termín, který prosazuje německý neurověděc Manfred Spitzer. Ten se ke spojení dětí s technologiemi staví veskrze negativně a doporučuje jejich maximální omezení.
Sociolog Petr Lupač to nevidí tak černě. Možné negativní dopady vidí hlavně v neúměrném používání moderních technologií, které může mít souvislost se zhoršením studijních výsledků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.