Tomáš Feřtek: Touha po diplomu je jako choroba, podle výzkumu titul zdaleka nestačí

19. únor 2016

Jak důležitý je titul při hledání práce a proč dají personalisté možná více na četbu beletrie nebo vedení skautského oddílu? To ukázal český výzkum s názvem Diplom nestačí

„My jsme srovnávali, co si myslí úspěšní, že vede k životnímu úspěchu a sledovali jsme, nakolik to personalisté dnes zohledňují. Našli jsme tam významný průnik a chceme vzdělávat společnost v tom, že se nemá soustředit jen na tituly,“ říká Tomáš Feřtek konzultant EDUin.


Průzkum Diplom nestačí vznikl na podzim 2015 na objednávku J&T Banky a provedla ho agentura Perfect Crowd. EDUin byl v rámci projektu odborným garantem. Šetření probíhalo za účasti personalistů velkých firem, kteří jsou spoluzodpovědní za přijímání kandidátů na pozice vyžadující vysokoškolské vzdělání. Cílem bylo zjistit, podle čeho si ve skutečnosti vybírají mezi absolventy škol kandidáty na pracovní místa.

Jeho slova potvrzuje Jan Bubeník, personální poradce a ředitel firmy Bubenik Parners: „Už dlouho mají personalisté základní poučku – najímejte lidi pro jejich životní postoje a klidně dotrénujete jejich dovednosti. Když je člověk aspoň trochu formálně chytrý, tak ho naučíte při správné motivaci téměř cokoli.“

Jak ale Feřtek uvádí, tak situace není taková, že by dnes personalisty nezajímalo vysokoškolské vzdělání. „To je zajímá. A když vystudujete těch vysokých škol víc, tím je to zajímá víc.“

Důležitá je praxe v oboru, která probíhá během studia. A ukázalo se, že také praxe ve studentských spolcích při studiu, která naznačuje, že je člověk schopen nějakého vedení a že má kontakty mezi dobře postavenými vrstevníky.

„To, čím se lidé odlišují od strohého diplomu a případně známek, podle toho se chytré firmy odlišují v tom, jak chytře a dobře nabírají své budoucí lídry,“ říká Jan Bubeník a pokračuje:

„Ono to taky ukazuje na to, že diplom ukazuje formální schopnost se učit, ale vůbec neříká to, jaká je vaše emocionální nebo společenská inteligence, jak budete schopní tu znalost používat.“


„Určitě ze své třídy znáte lidi, kteří neměli dobré známky, a prosadili se jako úspěšní podnikatelé. A nemusí to být nic intelektuálního, může to být dobře vedené květinářství, které prosperuje, protože ten člověk miluje to, co dělá a má rád lidi.“

Jak uvádí, tak pro někoho není vysokoškolské vzdělání tolik důležité, ale více se soustředí na to, v čem chce podnikat již během studia. Pro jiné je vysoká škola prostorem, kde se vzdělávají nad rámec sami, nenechávají vše na vysoké škole. Další úspěšní lidé ve výzkumu zase uvedli, že využívali čas k tomu, aby stihli vystudovat více vysokých škol.

Čtěte beletrii, ale musíte jí zároveň i pochopit

„Jednoduchá poučka je, že diplom sám o sobě už dnes nestačí. Musíme se věnovat tomu, co je to navíc. Úspěšní říkají: je to je schopnost sociální komunikace. Vyhledávat společnost jiných lidí, je jedno jestli ve skautu, v charitě, když jdete pracovat do domova důchodců. A druhý základní bonus je čtení knih – beletrie,“ konstatuje Feřtek.

Jan Bubeník

„Zvlášť pro nás, kteří vybíráme opravdu špičkové manažery – my už vybíráme dirigenty, nevybíráme sólisty, kteří jsou špičkoví na svém nástroji, ale ty, kteří umí dobře sestavit orchestr," říká headhunter Jan Bubeník

„Ta schopnost snášet stres a zodpovědnost – hledáte i to, jestli ten člověk je balancovaný, jestli má rozumnou rodinnou základnu, jestli má své zájmy a jak sociálně je exponovaný,“ uvádí k tomu Bubeník.

Celý rozhovor s oběma odborníky si poslechněte ze záznamu Českého rozhlasu Plus.

autoři: rkr , bar
Spustit audio