Tresty smrti se udělují stále i za rouhání nebo čarodějnictví, varuje Amnesty International. Je poprava řešením?

Otroctví mělo ve své době navzdory porušování lidských práv širokou podporu. „Co si myslí veřejnost, ať už je to v Turecku nebo jinde, není jasný ukazatel, který by měl rozhodovat, jak to s trestem smrti bude,“ říká Pařízková z Amnesty International. - Foto: Public domain

Otroctví mělo ve své době navzdory porušování lidských práv širokou podporu. „Co si myslí veřejnost, ať už je to v Turecku nebo jinde, není jasný ukazatel, který by měl rozhodovat, jak to s trestem smrti bude,“ říká Pařízková z Amnesty International.Foto: Public domain

Turecko obnoví trest smrti, pokud si to veřejnost bude přát a parlament to schválí, prohlásil v Istanbulu před nejméně miliónovým davem turecký prezident Erdogan. Turecko přitom ale není samo, kdo o znovuzavedení hrdelního trestu uvažuje. Nový filipínský prezident Rodrigo Duterte sliboval už v předvolební kampani, že nejtěžší trest za obzvlášť těžké delikty včetně obchodování s drogami nechá obnovit.

Do vysílání Českého rozhlasu Plus přijala pozvání zástupkyně Amnesty Internatinal (AI) Martina Pařízková. Uvádí, že za rok 2015 se nejvíce poprav se odehrálo v Iránu, Pákistánu a v Saudské Arábii. Tyto tři země jsou podle AI zodpovědné za 90 % poprav. „Samozřejmě je z toho vyčleněná ještě bohužel Čína, kde nejsou dostupná přesná čísla. Podle odhadu jsou to ale tisíce. Máme představu, že Čína se postará o nejvíc poprav, ale je tam bohužel to státní tajemství a nedostaneme se k těm přesným číslům. 

„V těch debatách záleží na tom, jestli zastáváme absolutní nebo relativní teorii trestu. Podle absolutní teorie trestu je jeho smyslem samotný trest. Tedy zlem za zlo. Relativní vidí v trestu prevenci a ochranu společnosti do budoucna. Jsem zastánce relativní teorie trestu. I doživotní trest může plnit roli odstrašení, trest smrti může provokovat.“
Jan Wintr

„Sleduji sociologické průzkumy, kde v podstatě ten vztah mezi zastánci a odpůrci vůči trestu smrti je setrvalý, nicméně na úrovni mezinárodního a ústavního práva je poměrně jasný trend směřující k zákazu trestu smrti už v roce 1983,“ odpovídá Jan Wintr z Katedry teorie práva Univerzity Karlovy. 

Podle Amnesty International a jejich výroční zprávy o počtu vykonaných trestů smrti ve světě, byl za rok 2015 zaznamenán obrovský nárůst. Pro Český rozhlas Plus Pařízková říká: „Státy, které stále popravují lidi, jsou na té špatné straně historie. Podle počtu poprav už teď víme, že spousta zemí uděluje trest smrti i za zločiny, které vlastně nejsou zločiny, jako je třeba rouhání v Pákistánu nebo čarodějnictví v Saudské Arábii.“

Připomíná, že byl tehdy přijat dodatkový protokol číslo 6 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Ten zakázal trest smrti a ratifikovaly ho téměř všechny státy Rady Evropy. „V roce 2003 pak přibyl 13. protokol, který zrušil výjimku možnosti trestu smrti v době války.“ 

Chrání trest smrti společnost? 

Například otroctví mělo ve své době navzdory porušování lidských práv širokou podporu. „To, co si veřejnost myslí, ať už je to v Turecku nebo jinde, není ten jasný ukazatel, který by měl rozhodovat, jak to s trestem smrti v dané zemi bude,“ říká Pařízková. 

Podle zastánců má trest smrti odstrašující efekt a chrání společnost. Na to reaguje Wintr: „Muselo by se to doložit kriminologickými studiemi, které podle mě nedávají jasnou odpověď. Například jedna největších kriminalit je v USA, kde trest smrti zaveden je. Není úplně jednoznačné, že by měl trest smrti odstrašující charakter.“ 

Autor:  Martina Spěváčková  (msp)
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace