Třetinu jídla lidé vyhodí a zničí. Nejvíc plýtvají mladí

Radek Kříž vyrazil ke kontejneru u supermarketu s Kateřinou Dudovou, vysokoškolačkou, která tam běžně hledá nezávadné potraviny. „Většinou tomu jídlu vůbec nic není,“ říká Dudová a vytahuje chleba, vánočku a další pečivo, které pokryje spotřebu její i spolubydlících na celý týden.

„Když jsem poprvé ochutnala jídlo z popelnice, byla jsem ostýchavá. Bůhví, co to je, třeba to bylo plesnivé, bůhví, kde se to válelo... Nejedlo se mi to nejlíp, ale i tak jsem to snědla. A dneska, když chodím sama a vezmu si třeba košík rajčat, samozřejmě vím, čím prochází,“ popisuje Dudová.

U kontejneru potkává i seniory, kteří si pravidelně chodí pro chleba, nebo bezdomovce hledající salám. Za dvě minuty měla v tašce potraviny, za které by u pokladny dala kolem 150 korun. Minimální trvanlivost končila před dvěma dny.

Minimální trvanlivost vs. Spotřebujte do

„V České republice jsme prodali přibližně 630 tisíc tun potravin, zbylo nějakých 14 tisíc tun potravin, které tvoří přebytky,“ vypočítává Jana Pančeva z odboru společenské odpovědnosti společnosti Tesco. Polovinu neprodaných potravin daruje řetězec do potravinových bank, polovinu vyhodí. Potraviny třídí zaměstnanci na prodejně.

Vyhozené potraviny - plýtvání potravinami|foto: CC BY 2.0, Starr

Dalším místem, kde se vyhazuje jídlo, jsou domácnosti. Podle nejnovějšího průzkumu Jarmily Pilecké ze společnosti Median jídlem nejméně plýtvají starší lidé, kteří kdysi zažili nedostatek, nejvíc naopak mladí lidé ve věku Kateřiny Dudové.

Třetím nejčastějším důvodem plýtvání je neznalost. Zákazníci v Česku si pletou dva údaje – „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. Do koše pak míří potraviny, které se ještě dají jíst. První údaj znamená, že jídlo po datu minimální trvanlivosti nemusí být tak chutné, ale je zdravotně nezávadné. Datum „spotřebujte do“ garantuje, do kdy je výrobek zdravotně nezávadný.

Iniciativa Zachraň jídlo spolupracovala na podzim s Centrem pro výzkum veřejného mínění a porovnávala chování mladých lidí doma a ve školních jídelnách. Podle Anny Strejcové ze zmíněné iniciativy mladí uváděli, že doma se nejvíc plýtvá proto, že se uvaří víc jídla, než zvládne rodina sníst, a v jídelně dětem zase nechutnají místní obědy.