Učitelé žádají více peněz a méně byrokracie. Vyjdou jim politici po volbách vstříc?

„Neuškodí, když se učitelům výrazně přidá. Už proto, že to trošku potáhne i další mzdy,“ myslí si redaktorka Lidových novin Radka Kvačková - Foto:  Freepik

„Neuškodí, když se učitelům výrazně přidá. Už proto, že to trošku potáhne i další mzdy,“ myslí si redaktorka Lidových novin Radka KvačkováFoto:  Freepik

Čeští učitelé jsou placeni nejhůř ze všech vyspělých zemí sdružených v OECD. Jejich příjmy jsou na úrovni 56 procent průměru všech vysokoškolsky vzdělaných. Loni průměrný plat pedagogů na základních a středních školách činil necelých třicet tisíc korun, se svým vzděláním by ale ve veřejné sféře brali o pětinu víc. Končící vláda učitelům od listopadu přidává patnáct procent a politické strany slibují další navyšování.

„Shoda napříč spektrem je opravdu velká. Jestliže se strany hádají o tom, jestli by plat měl být pětatřicet, nebo pětačtyřicet tisíc měsíčně, tak to už je dobrá debata. Problém je ale komplikovanější. Především musíme navýšit celkové výdaje na školství,“ upozorňuje odborný konzultant společnosti EDUin Tomáš Feřtek. 

Hosty speciálu byli:
- Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin
- Radka Kvačková, redaktorka Lidových novin
- Ondřej Hausenblas, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
- Jiří Pilař, speciální pedagog

Připomíná také, že úroveň výdajů na platy a investice je třeba držet dlouhodobě, do dalších let jde přitom o sumu ve výši desítek miliard korun. „Vidím k tomu ale politickou vůli i poptávku ze strany veřejnosti. Je to kvalitativní změna, protože se začíná mluvit o konkrétních částkách a procentech,“ dodává. 

 

Jak politické strany plánují zvyšovat platy učitelů?

Vložit na svůj web

Příliš mnoho papírování 

Podle Ondřeje Hausenblase z Pedagogické fakulty UK navíc nejde jen o výši platů. „Učitelé se jistě musí cítit dobře materiálně, ale také intelektuálně. Potřebujeme lidi ochotné se zlepšovat, kterým k tomu dáme prostor. Že je úředníci nebudou dusit,“ zdůrazňuje. 

„Z pohledu nás novinářů jsou nasbírané informace zajímavé. A dost možná jsou důležitá i pro řízení školství. Ale já myslím, že čím méně stát řídí školy, tím lépe,“ domnívá se Radka Kvačková

„Z pohledu nás novinářů jsou nasbírané informace zajímavé. A dost možná jsou důležitá i pro řízení školství. Ale já myslím, že čím méně stát řídí školy, tím lépe,“ domnívá se Radka Kvačková

Zbytečnou administrativu vidí jako velký problém i speciální pedagog Jiří Pilař, a to především pro ředitele škol, výchovné poradce nebo metodiky prevence. Papírování prý podstatně přibylo po zavedení inkluze. Dříve pedagogická centra vyšetřovala tři žáky za dopoledne, dnes jednoho. 

„Je to velmi složité. Jedny údaje chce ministerstvo školství, další Česká školní inspekce, kolikrát nesmyslně. V podstatě totožné věci jen jinak formulované chce zřizovatel a pozadu nechtějí být ani městské části, takže vymýšlí další dotazníky. Ředitelé si jen zoufají,“ uzavírá. 

Mělo by být zavedeno školné? Je povinná inkluze nesmysl? Poslechněte si celý speciál >>
Autor:  Michael Rozsypal, Michael Erhart
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace