Učitelé žádají více peněz a méně byrokracie. Vyjdou jim politici po volbách vstříc?
Čeští učitelé jsou placeni nejhůř ze všech vyspělých zemí sdružených v OECD. Jejich příjmy jsou na úrovni 56 procent průměru všech vysokoškolsky vzdělaných. Loni průměrný plat pedagogů na základních a středních školách činil necelých třicet tisíc korun, se svým vzděláním by ale ve veřejné sféře brali o pětinu víc. Končící vláda učitelům od listopadu přidává patnáct procent a politické strany slibují další navyšování.
„Shoda napříč spektrem je opravdu velká. Jestliže se strany hádají o tom, jestli by plat měl být pětatřicet, nebo pětačtyřicet tisíc měsíčně, tak to už je dobrá debata. Problém je ale komplikovanější. Především musíme navýšit celkové výdaje na školství,“ upozorňuje odborný konzultant společnosti EDUin Tomáš Feřtek.
Hosty speciálu byli:
- Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin
- Radka Kvačková, redaktorka Lidových novin
- Ondřej Hausenblas, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
- Jiří Pilař, speciální pedagog
Připomíná také, že úroveň výdajů na platy a investice je třeba držet dlouhodobě, do dalších let jde přitom o sumu ve výši desítek miliard korun. „Vidím k tomu ale politickou vůli i poptávku ze strany veřejnosti. Je to kvalitativní změna, protože se začíná mluvit o konkrétních částkách a procentech,“ dodává.
Příliš mnoho papírování
Podle Ondřeje Hausenblase z Pedagogické fakulty UK navíc nejde jen o výši platů. „Učitelé se jistě musí cítit dobře materiálně, ale také intelektuálně. Potřebujeme lidi ochotné se zlepšovat, kterým k tomu dáme prostor. Že je úředníci nebudou dusit,“ zdůrazňuje.
Zbytečnou administrativu vidí jako velký problém i speciální pedagog Jiří Pilař, a to především pro ředitele škol, výchovné poradce nebo metodiky prevence. Papírování prý podstatně přibylo po zavedení inkluze. Dříve pedagogická centra vyšetřovala tři žáky za dopoledne, dnes jednoho.
„Je to velmi složité. Jedny údaje chce ministerstvo školství, další Česká školní inspekce, kolikrát nesmyslně. V podstatě totožné věci jen jinak formulované chce zřizovatel a pozadu nechtějí být ani městské části, takže vymýšlí další dotazníky. Ředitelé si jen zoufají,“ uzavírá.
Mělo by být zavedeno školné? Je povinná inkluze nesmysl? Poslechněte si celý speciál >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.