V 21 emigrovala, pak ji lidé poslouchali na vlnách Svobodné Evropy. Lída Rakušanová slaví 70 let

Lídě Rakušanové bylo 21 let, když začala sovětská okupace. „Byla jsem navíc tenkrát v Českých Budějovicích a pořád jsem si říkala: ,To není pravda, to se prostě nestalo doopravdy. To, co slyším v rádiu, je nějaká absurdní hra,‘“ vzpomíná.

Její tehdejší přítel a nynější manžel Josef kvůli tomu emigroval, Lída Rakušanová se rozhodla opustit republiku taky. „Vyřídila jsem si na rok povolení k odjezdu a přerušení studia. Na rok proto, že jsem nevěděla, jestli se to tady všechno ještě neurovná do nějaké podoby, ve které bych chtěla žít.“

Museli jsme dávat pozor na to, v jakých podmínkách se vysílání Svobodné Evropy musí v Československu poslouchat, totiž v podmínkách bestiálního rušení. A lidé asi skutečně nebyli zvědaví na to, abychom tam dělali nějaká cingrlátka.Lída Rakušanová

Nejdřív jeli do Francie, později do Německa. O politický azyl požádali, když politbyro KSČ nazvalo v květnu 1969 okupaci „bratrskou pomocí“ a Moskvě za ni oficiálně poděkovalo. V Mnichově nejdřív studovala na vysoké škole a později, v polovině 70. let, nastoupila do Rádia Svobodná Evropa.

V rádiu připravovala pořad „Literatura bez censury“. Až později zjistila, jak byl pro Čechy důležitý. „Lidé si to nahrávali, přepisovali a pak si půjčovali přepisy jako knížku.“ Kromě toho měla Lída Rakušanová na starosti i politické komentáře.

Ještě v roce 1989 ji do Česka pozval Václav Havel, Lída Rakušanová vystoupila v Československé televizi. Jak na ní Česko po 20 letech v emigraci působilo? Lidi byli podle ní nepříčetně veselí a euforičtí. Možná i proto se rozhodla v Česku zůstat a zúročit roky v Německu.

Lída Rakušanová dostala v roce 2011 vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky, má i cenu Jana Palacha nebo Jiřího Jaše za komentář.