V jihlavském podzemí straší, v Retzu mají víno nedozírné ceny
Natáčení dalšího dílu reportážního seriálu z podzemních štol, šachet a jeskyní přivedlo redaktora Dalibora Zítu do městského podzemí v Jihlavě a v rakouském Retzu.
Jihlavské katakomby hloubili horníci, kteří dříve pracovali ve stříbrných dolech. Stříbrnou rudu v něm ale nehledali, chodby sloužily k uskladnění potravin a také k uložení sudů s pivem.
„Po roce 1748 stálo na jihlavském náměstí 121 měšťanských domů, ve všech měli várečné právo. Jihava byla tehdy rozdělena na čtvrti, v každé stál pivovar. Měšťané si buď vařili doma, nebo se v pivovarech střídali a vařili si zásobu piva,” vypráví průvodkyně Jara Zimolová.
Sdílení společného podzemí měšťanům podle průvodkyně nevadilo. „Patřili všichni k městskému patriciátu, měli mezi sebou dohody. Pokud by byl nějaký viník, třeba krádeží, tak by ho vždycky dohledali,” vysvětluje.
Duch a gestapo
Horníky pravděpodobně město zaměstnalo proto, aby neodcházeli za prací do bohatší Kutné hory. Jihlava proslula výborně zpracovaným horním právem, od kterého později opisovali i v dalších historických dolech.
Dnes jsou ale katakomby proslulé spíše díky pověsti o zjevení ducha. Ten se údajně měl v minulosti ukázat také jednomu reportérovi, který ho popsal jako stín postavy s kápí a na zdi ho také vyfotil.
Jana Zimolová říká, že chodbu, ve které se údajně duch zjevuje, natřeli v minulosti během 2. světové války nacisté světélkující barvou, a tak je v ní i při zhasnutých světlech vidět. „Nad námi sídlilo během 2. světové války gestapo. Domníváme se, že luminofor vyvinuli Němci v továrně IG Farben a že si takto značili protiletecké kryty. Do dnešního dne se pod to ale nikdo nepodepsal. Zná se chemické složení, ale nikdo neřekl, že se to tu natřelo a kdy. Je to záhada,“ vypráví průvodkyně.
Nejdražší víno v Rakousku
Z Jihlavy se redaktor Dalibor Zíta vydal do Rakouska, jen kousek za české hranice u města Znojma. Tam se nachází středověké městečko Retz, ve kterém jsou nejrozsáhlejší vinné sklepy v Rakousku. Město má bohatou vinnou tradici a každý rok se při vinobraní plní jeho kašny na náměstí vínem.
V podzemí v Retzu provádí návštěvníky také Češka Hana Šprynarová. „Retz leží na mohutném pískovci, je opravdu hodně tvrdý, takže domy dodnes stojí a nikde není zmínka, že by se něco propadlo,” říká.
Klenba ve sklepení, takzvaná česká buchta, podle průvodkyně není bezpečnostní opatření, pískovec by strop udržel. Jde o znak bohatství měšťanstva. Hloubení sklepení do současné podoby začalo ve 14. století.
Vinaři v Retzu sklepení stále využívají, někteří lidé si však části sklepení po letech pod svými domy oddělili od celku. V prohlídkové části sklepení v Retzu jsou expozice o tamních vinařských tradicích, ale i tam se najde uskladněné víno.
Jde o velmi staré archivní lahve, nejstarší z roku 1917. Ta bude otevřena letos během stého výročí jejího naplnění a ochutná z ní také starosta Retzu. Pokud se víno nezkazilo, určitě půjde o jednu z nejdražších lahví vína v Rakousku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka