V Nigérii demonstrují za samostatnost Biafry. Před 50 lety vedla k milionu mrtvých

30. květen 2017

Půl století od zahájení jednoho z nejkrvavějších afrických konfliktů opět roste podpora hnutí, které usiluje o autonomii Biafry. Stát vznikl v roce 1967 na jihovýchodě Nigérie odtržením od zbytku země. Během tříleté války pak na území jednostranně vyhlášené republiky zemřelo více než milion lidí, a to kvůli násilnostem i hladu. Zprávu o separatistických náladách především mladé části populace přinesla stanice Hlas Ameriky.

„Separatistické tendence v posledních letech sílí, stále je to ale formou nenásilného protestu. K ozbrojeným střetům s bezpečnostními složkami sice dochází, je to ale během demonstrací, které se deklarují jako mírové,“ říká afrikanistka Kateřina Werkman.


Řada regionů se potýká s ekonomickými problémy a je v nich mnoho mladých lidí bez práce. Takže tendence k nezávislosti budou přetrvávat a možná i růst.Kateřina Werkamn

Názory na to, co je jejich cílem, se ale různí i v rámci samotného hnutí. Ti extrémnější podle afrikanistky mluví o potřebě nezávislosti – národ Igbů prý do nigerijské federace nepatří a musí si vládnout sám. Jiní mluví o větší autonomii a další chtějí hlavně upozornit na problémy regionu.

„Bezprostřední rozpad Nigérie nehrozí. Země je kulturně a nábožensky velmi různorodá, takže odstředivé tendence jsou v mnoha regionech. Má ale propracovaný systém federálního uspořádání a přerozdělování zdrojů, což tyto snahy vyvažuje,“ vysvětluje.

Mapa neuznané republiky Biafra
Spustit audio