Ve školách roste nekázeň. Rizikové jevy se daří lépe odhalovat, tvrdí inspekce

„Narůst počtu kázeňských přestupků na školách může být způsoben tím, že se větší množství rizikových jevů daří pojmenovat a pracovat na jejich odstranění. Přibývá ale také rodičů, kteří se o vzdělávání svých dětí nezajímají a počítají s tím, že se škola o všechno postará,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Každá druhá základní škola v uplynulých třech letech řešila případy šikany. Většina škol řeší také dlouhodobé absence a neomluvené hodiny, a to zejména v učňovských oborech, ale začíná se to objevovat i na základních školách.Ondřej Andrys

Podle dětské psycholožky Václavy Maslákové přitom mají smlouvy efekt jen tehdy, pokud k nim rodiče přistupují aktivně. „U záškoláctví, nenošení pomůcek nebo vyrušování často selhává právě rodina. Pak ani smlouva s rodiči nepomůže, a to je možná důvod, proč se individuálních výchovných plánů moc nevyužívá,“ vysvětluje.

Tento problém potvrzují i zjištění školní inspekce, přesto by ale podle Andryse školy měly smluv s rodiči využívat více. „Bohužel si tento nástroj nenašel cestu ke svému uživateli. Když jsme se školami začali diskutovat o individuálních výchovných programech, tak skutečně velká část z nich si je pletla s individuálními vzdělávacími plány,“ uvádí Andrys.

Podle Maslákové také školy řeší problémy žáků pozdě. „Mají například povinnost hlásit větší počet zameškaných hodin žáka na příslušný orgán sociálněprávní ochrany dítěte, ale školy to často nedělají. Dítě si pak zvykne na úplně jinou normu chování a považuje ji za přirozenou. A to je špatně,“ uzavírá.