Vědci exhumují Dalího ostatky kvůli testům otcovství. Přesnost metody je více než 99 %, říká genetik

Vzhledem k tomu, že hrobka slavného surrealistického malíře se nachází v budově divadla a muzea ve městě Figueres, budou muset odborníci počkat na konec otvírací doby pro návštěvníky. Teprve potom bude nadzvednuta kamenná deska, pod kterou leží umělcovy ostatky.

Pokud bude potvrzeno, že je Pilar Abelová skutečně malířovou dcerou, bude smět používat příjmení Dalí a mohla by také požadovat čtvrtinu dědictví po slavném umělci. Jeho hodnora se odhaduje na v přepočtu více než 7,5 miliardy korun.

Pilar Abelová se celé akce nezúčastní. Prý u exhumace být nemůže, ani nechce. „V prvé řadě jde o mou identitu. Chci vědět, kdo jsem. Doufám, že se dozvím pravdu,“ říká Abelová, která tvrdí, že Dalí měl v roce 1955 poměr s její matkou. Ta tehdy pracovala jako pomocnice v domácnosti u malířova přítele.

Podle Romana Hradila, vedoucího oddělení genetiky Kriminalistického ústavu, není obtížné zjistit otcovství ani po daleko delší době, než je necelých třicet let, které od Dalího smrti uplynuly. V případech získávání DNA z ostatků se prý většinou přistupuje k odebrání vzorku z kosti nebo zubu. V případě nabalzamovaného těla je ale možné odebrat i vzorek tkáně.

„Samozřejmě je potřeba mít kompletně vybavenou genetickou laboratoř, která tyto analýzy standardně provádí. Samotná analýza, když už máte takzvaně vyizolovanou DNA, je relativně jednoduchá. To jsou vlastně jen analýzy markerů k identifikačním úkonům,“ popisuje Hradil.

Nejstarší zkoumané vzorky na našem území pochází přibližně z 6. až 9. století našeho letopočtu.

Co se týká spolehlivosti takového genetického testu, je podle Romana Hradila vyšší než 99 %. Přesto ale konečné rozhodnutí o otcovství musí na základě získaných informací vynést soud. Stoprocentně lze otcovství samozřejmě vyloučit, v případě shody ve vzorku by pravděpodobnost, že je Abelová Dalího dcerou, byla vyjádřena na více než 99 %, míní Hradil.