Vědci na stanici ISS rozebrali bakterie. Jsou to ty samé, které žijí ve všech obývácích na Zemi

Americká kosmická agentura NASA se rozhodla vyzkoušet, jestli mikrobiologové mohou ve vesmíru normálně pracovat - odebrat mikrobiální vzorky, nakultivovat je, rozmnožit do dostatečného množství, jednou z metod sekvenace určit jejich DNA a ověřit, jaké bakteriální kolonie takto vznikly.

„Je to poměrně velký úspěch, protože sekvenovat mikrobiální DNA je poměrně složitá věc. Mikroorganismy jsou všude kolem nás. Je těžké nekontaminovat vzorek, který chceme sekvenovat,” vysvětluje mikrobioložka Kateřina Burkartová.

„Dokážeme si jistě představit, že to je na vesmírné stanici komplikované, posádka je ve stavu bez tíže, přesto se jí to povedlo. Ten samý vzorek byl sekvenován na Zemi a vědci zjistili, že byly nalezeny ty samé mikroorganismy,” popisuje.

Jako v obýváku

Jedna z osekvenovaných bakterií, Staphylococcus hominis, se podílí na tělesném zápachu. Kateřina Burkartová

Jednou takto například lidská posádka může prověřovat, zda nenašla nové bakterie na Marsu, kde se předpokládá, že by nějaké formy živých organismů mohly skrytě žít.

Také se tím velmi urychlí případná diagnostika chorob u kosmonautů. Pokud u někoho propukne akutní infekce, nebo nějaký projev závažného mikrobiálního onemocnění, nebude se muset čekat až vzorky doletí zpátky do laboratoře na Zemi.

Jaké mikroorganismy se vlastně astronautům podařilo najít na palubě kosmické stanice? Podle očekávání nešlo o nic vzácného. Vzorky již dříve ukázaly, že bakteriální kultury na mezinárodní vesmírné stanici jsou velmi podobné, jako u běžného člověka v obývacím pokoji.

Člověk s sebou nese skupinu bakterií, které se prostředí kolem něj přizpůsobí. Na stanici je poměrně velká diverzita mikrobiálních kultur, což podle odborníků poukazuje na zdravé prostředí.

Pot na ISS

Dvě bakterie, které se vědcům podařilo rozmnožit a analyzovat jsou také poměrně běžnými společníky člověka.

„Jednalo se o dva druhy bakterie Staphylococcus, což je symbiotický organismus člověka i jiných zvířat, který se běžně nachází na jejich povrchu nebo v jejich okolí. Jedna z osekvenovaných bakterií, Staphylococcus hominis, se podílí na tělesném zápachu,” říká Burkartová.

Staphylococcus hominis totiž produkuje thioalkoholové sloučeniny, které jsou například zapáchající složkou lidského potu.

Logo|foto:Český rozhlas

Je to možné

K čemu může být podobná znalost užitečná posádce Mezinárodní kosmické stanice? Šlo hlavně o to otestovat, zda je to vůbec možné. Například sequencer MinION, technické zařízení k sekvenování DNA, nebyl ještě nikdy předtím používán ve stavu beztíže. Potvrdilo se, že to jde.

Na mezinárodní kosmické stanici se už nicméně v minulosti objevila například plíseň. Teď mohou astronauti identifikovat o jakou plíseň jde, aniž by museli vzorky posílat do pozemské laboratoře a zjistit, zda je neškodná a nebo jde o druh plísně, který by mohl vyvolávat zdravotní problémy.