Veřejné gymnázium zkouší učit inovativně. „Máme studenty s vnitřní motivací,“ vysvětluje učitel

I na gymnáziu se dá studovat přijatelným způsobem (ilustrační foto) - Foto: Ondřej Wolf

I na gymnáziu se dá studovat přijatelným způsobem (ilustrační foto)Foto: Ondřej Wolf

Učit se ve škole bez pevně daných předmětů a s přestávkami, jak se to studentovi zrovna hodí? V soukromých školách už podobné inovativní postupy nejsou až tak divné, ve veřejných se v Česku podobné výukové metody objevují velmi zřídka. Na pražském Gymnáziu Na Zatlance se od září odvážili stát průkopníky a od září otevřeli zřejmě vůbec první alternativní třídu hned vedle tříd, kde standardně zvoní a studenti se připravují na jednotlivé předměty, jak tomu bylo už za Marie Terezie.

„Pokusili jsme se sloučit předměty, které k sobě obsahově sedí, do integrovaných tematických bloků. A zároveň zkoušíme posílit důraz na osobnostní a sociální rozvoj, abychom studentům nepředávali jen informace. Inspiraci jsme hledali ve Finsku a v Kanadě,“ říká Lukáš Šlehofer, třídní učitel alternativní třídy na veřejném gymnáziu v Praze Na Zatlance a spoluautora celého projektu. 

Výuka klade jiné nároky i na učitele, kteří jsou v běžné škole zvyklí odvykládat a odkzkoušet látku v daném předmětu. „Zkoušíme využívat velkou škálu různých vyučovacích metod. Učíme i klasicky frontálně, ale dostaneme se i ke kooperativnímu učení a dalším postupům, aby každý student našel oblast nebo přístup, které mu ve vyučování vyhovují,“ objasňuje Šlehofer. 

Nový způsob výuky by mohl být zpočátku náročnější a nezvyklý i pro gymnazisty. „Cíleně si naši školu vybrali a zdá se, že jsou spokojení. Samozřejmě se nadále vyvíjíme na základě zpětné vazby, kterou nám studenti poskytují,“ objasňuje učitel. „A souběžně pracujeme i s rodiči. Diskutujeme s nimi a rozptylujeme strach z nedostatku informací nutných například k maturitě. A samozřejmě i podle té diskuze upravujeme náš postup.“ 

„Některé studenty současný systém školy prostě neoslovuje, jsou dokonce nespokojení, ale neznamená to rozhodně, že by neměli společnosti, co dát. Potřebují jen jinou cestu, jak se ke vzdělání dostat, jinou možnost, jak rozvíjet talent a schopnosti. “
Lukáš Šlehofer

Projekt gymnázia Na Zatlance zatím ministerstvo školství systematicky nemapuje. „Vítáme, že se taková aktivita děje na veřejné škole. Využívají tam stávající systém dvoustupňové tvorby kurikula, která je umožněna školám už deset let. Školy dodržují rámcové vzdělávací programy, ale témata, očekávané výstupy a další formální záležitosti jsou plně v ruchách ředitele školy,“ říká Petr Bannert, ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy na ministerstvu školství. „Podobný model ale klade vyšší nároky na všechny – jak studenty, tak samozřejmě i pedagogy. Inovativní prvky ale každopádně vítáme a sledujeme, zejména ohledně výstupů a jejich ověřování i směrem k maturitní zkoušce.“ 

Alternativní školy běžně musí dodržovat výstupy a další podmínky rámcových vzdělávacích programů, zjednodušeně řečeno osnov. „Neučíme jiná témata, máme je jen jinak poskládaná a propojená. V klasické výuce se tak nemůžou propojit. Máme každý měsíc zkoušková období, kde se dozvíme, jak byli studenti schopní pracovat. Odevzdávají výstupy ze svých projektů, prezentace, píší eseje, někdy budeme ověřovat znalosti i testem,“ říká třídní učitel. 

„Jak pojme vlastní formu výuky, za to je zodpovědný každý jednotlivý ředitel školy. “
Petr Bannert

Problémem pro výuku podobného typu může být nedostatek učitelů, ochotných investovat do náročnější přípravy víc energie i svých dovedností. „Je nutné najít učitele s vnitřní motivací,“ říká Šlehofer. 

Podle jeho názoru vyhovuje podobný styl výuky určitému segmentu studentů. „Jak pojme vlastní formu výuky, za to je zodpovědný každý jednotlivý ředitel. Rozšíření alternativních počinů nechci zatím předjímat. Je ale dobré, že máme klasický i zcela jiný přístup k výuce na jednom gymnáziu. Studenti tak mají možnost přecházet,“ říká úředník. 

Gymnázium Na Zatlance alternativní program zavedlo, aby uspokojilo zájem studentů. „Některé studenty současný systém školy prostě neoslovuje, jsou dokonce nespokojení, ale neznamená to rozhodně, že by neměli společnosti, co dát. Potřebují jen jinou cestu, jak se ke vzdělání dostat, jinou možnost, jak rozvíjet talent a schopnosti,“ říká Šlehofer. „Nevyhovuje jim například vnější systém motivace a hodnocení, naši studenti mají motivaci vnitřní a potřebují místo hodnocení zpětnou vazbu.“ 

Mají tedy i veřejné školy do budoucna možnost nabídnou podobný přístup? „Stále víc se ve školách mluví o rozvoji individuálního potenciálu žáka, o aktivizačních formách učení. Podporujeme v tom učitele, připravujeme pro ně tak zvané metodické kabinety, které budou od příštího roku platformou pro výměnu zkušeností a dobré praxe,“ říká Bannert. 

Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace