Výjimku z registru smluv by neměl mít nikdo. Ani Budvar, tvrdí Franc z Rekonstrukce státu

10. květen 2017

Velmi diskutovaná novela zákona o registru smluv je v Senátu. Ústavně-právní výbor horní komory doporučil omezit výjimky ze zveřejňování smluv v internetovém registru – měly by se vztahovat na Budějovický Budvar, ale nikoli už plošně na všechny státní, krajské či obecní firmy. Senátoři budou o novele rozhodovat po Velikonocích 19. dubna.

„Neměly by existovat výjimky z výjimek, jak je to v registru smluv vidět dnes, kdy poslanci svou novelou znepřehlednili zákon a znejistili povinné osoby. Ochota zákonodárců zveřejňovat informace o státu a jeho i městských firmách stále klesá,“ kritizuje Pavel Franc z projektu Rekonstrukce státu.


Poslancům a senátorům, kteří jsou pod tlakem státních firem lobbujících za naše peníze, je úplně jedno, že ve výsledku vyrábí legislativní zmetek, kdy nikdo nebude vědět, kdo je povinnou osobou.Pavel Franc

Jsou státní firmy znevýhodněné?

„A to i přesto, že by před volbami měli mít motivaci voličům ukázat, že jim neukládají jen nové povinnosti v podobě elektronické evidence tržeb a dalších, ale že lidé nabývají i nová práva. Například kontrolovat, jak lidé u moci nakládají s jejich prostředky,“ dodává Franc.

„Jsem zastáncem transparentnosti veřejných financí. Poslanecká novela není ideální, ale podle mě je špatně napsaný už ten původní zákon. Jsou zde společnosti, které sice vznikly z rozhodnutí státu, kraje, případně obce, ale fungují v tvrdě konkurenčním prostředí, neberou dotace a na rozpočet jsou napojené minimálně. A kvůli zákonu se dostávají do problémů,“ tvrdí nezávislý senátor Zdeněk Nytra.


Jestliže existují důvody, podle kterých bychom měli Budvaru udělit výjimku – a ty argumenty jsou asi opodstatněné – tak jsou zde i další společnosti, které jsou v podstatě v identickém postavení.Zdeněk Nytra

„Domnívám se, že zákon tyto firmy neznevýhodňuje a dává jim možnost chránit obchodní tajemství, které definuje šířeji, než je obvyklé. Za tvrzením, že zde existují nějaké hrozby, je ve skutečnosti lobbistický tlak a vytváření iluzorních představ o nějakých rizicích,“ oponuje Franc.

Problém obchodního tajemství

Registr smluv.

„Nechci to nějak bagatelizovat, ale zatím jsem neviděl důkazy, že by došlo k ohrožení v konkurenčním prostředí. Za posledních několik let máme naopak zprávy Bezpečnostní informační služby o tom, že se rozsáhlá kriminální činnost páchá právě ve spojitosti se státními firmami. A naši poslanci a senátoři se starají o to, aby tyto firmy nepodléhaly registru smluv. To podle mě není vůbec náhoda,“ dodává.

„S obchodním tajemstvím to není tak jednoduché. Aby firma mohla příslušné údaje začernit, musí splňovat sedm parametrů. Budvar například musel zveřejnit dodávku lahví, čímž odkryli své portfolio. Nebo kraj vypsal zakázku na údržbu silnic, a přestože má zřízenou organizaci na tuto činnost, tak tu nabídku podstřelila soukromá firma na základě údajů získaných z registru smluv,“ uvádí senátor příklady z praxe.

autor: kko
Spustit audio