VÝZKUM: Češi by platili za snižování emisí až 17 eur měsíčně, Poláci téměř nic

Cíl EU je do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 20 %, do roku 2030 o 40 % a do roku 2050 o 80 % ve srovnání se stavem na začátku 90. let - Foto:  WildEarth Guardians, flickr.com   ,  CC BY-NC-ND 2.0

Cíl EU je do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 20 %, do roku 2030 o 40 % a do roku 2050 o 80 % ve srovnání se stavem na začátku 90. letFoto:  WildEarth Guardians, flickr.com , CC BY-NC-ND 2.0

Kvalitní a čisté životního prostředí by chtěl asi každý. Výzkumníci z Akademie věd a Univerzity Karlovy se proto rozhodli zjistit od více než 4 tisíc lidí z České republiky, Polska a Velké Británie, kolik peněz by byli na plánovaná opatření na ochranu klimatu ochotni reálně platit.

Tyto země si výzkumníci vybrali kvůli odlišným politickým stanoviskům k ochraně klimatu. Británie už před několika lety, jako první mezi evropskými zeměmi, přijala tzv. antifosilní zákon, kdežto Polsko je na druhé straně a v současné politické situaci ochraně klimatu moc nakloněno není. Česká republika stojí někde mezi nimi. 

Výzkum, na kterém se podíleli vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd si kladl hned několik otázek. Nejprve zjišťoval, co vlastně Češi, Poláci a Britové o změně klimatu vědí, z čehož Češi vyšli nejlépe. 

Kolik jsou lidé ochotní dát z vlastní kapsy 

„Ukázalo se nám, že v České republice jsou ochotni v průměru zaplatit za snížení emisí okolo 13 až 17 eur měsíčně za domácnost. V Británii je to 44 až 46 eur, v Polsku nejsou ochotni zaplatit v průměru téměř nic. “
IVA ZVĚŘINOVÁ

Hlavní a svým způsobem originální otázkou ale bylo zjišťování vztahu lidí k různým způsobům ochrany klimatu, a také to, kolik jsou ochotni dát na opatření z vlastní kapsy. „Jestli by byli ochotni nést určité náklady, ne jen vyjádřit obecně podporu ochraně klimatu, jaké rozdělení nákladů by upřednostnili a které nástroje by použili k zavedení klimatické politiky do praxe,“ říká spoluautorka výzkumu Iva Zvěřinová. 

Na výběr měli například omezení dotací pro znečišťovatele, obchod s emisními povolenkami, speciální daně nebo zpřísnění technologických norem. Češi byli hlavně pro odstranění dotací pro znečišťovatele a naopak poskytování podpory energetických úspor. Britové a Poláci zase dávají přednost obchodování s povolenkami a Poláci navíc zákazům a technologickým standardům. 

Češi jako největší skeptici 

Cíl EU je do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 20 %, do roku 2030 o 40 % a do roku 2050 o 80 % ve srovnání se stavem na začátku 90. let. A právě tyto scénáře, včetně reálných opatření a jejich finanční náročnosti, nabídli výzkumníci respondentům k posouzení a výběru. 

Průměrná česká domácnost by byla ochotna platit za snižování emisí skleníkových plynů v průměru 400 korun měsíčně. Jednotlivé země se ale lišily i například v názoru, zda se podaří vytyčených cílů opravdu dosáhnout – Češi jsou nejskeptičtější. 

Co měli naopak všichni společné, je stále ona ochota pro snižování emisí. Jako nejpřijatelnější lidé volili hlavně krátkodobější cíle. Pro snížení emisí o 20 % do roku 2020 se vyslovilo takřka 70 % Čechů a zhruba stejný počet Poláků i Britů. 

Autor:  Ondřej Ševčík, Jana Přinosilová
Pořad: Dnešní Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: denně  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace