Z víru černých myšlenek může člověka vyvést psychotropní houba. Zklidňuje amygdalu

1. listopad 2017

Dnešní Plus

Nové možnosti léčby deprese si britští vědci slibují od psychedelické drogy, která se vyskytuje třeba v houbách lysohlávkách. Jmenuje se psilocybin a lékaři na britské Imperial College London podali devatenácti dobrovolníkům s depresemi experimentálně jednu dávku této drogy. U poloviny pacientů došlo podle vědců k zásadnímu zlepšení – látka jim údajně pomohla „zrestartovat“ mozek.

Podle jedné hypotézy je deprese stav, kdy se mozek zacyklí do vlny negativních pocitů a nedokáže se z tohoto kolotoče černých myšlenek a špatných nálad sám dostat. A podle britských vědců psilocybin pomáhá na jednu stranu snížit aktivitu některých mozkových center, které se na depresi tímto způsobem podílí.

Vedoucí britského psychedelického výzkumu Robin Carhart-Harris britské BBC řekl, že psilocybin pomáhá být mozku flexibilnější, takže se může snáze vymotat ze zacyklení. Na druhou stranu je ale potřeba dodat, že ani britští ani žádní jiní vědci, kteří se zabývají psychedelickým výzkumem, nikoho nenavádí k tomu, aby užíval tyto látky. Nejen že jsou nelegální, ale pokud je člověk bere špatně, nebo nemá drogu dostatečně čistou, může takové užívání jeho psychiku naopak poškodit.

Výzkum psilocybinu a dalších psychedelických látek byl dlouhá desetiletí zakázán po skoro celém světě. V posledních letech dochází k pomalé renesanci. S využitím psilocybinu v léčbě experimentují kromě Britů i třeba Američané na John Hopkins University a v malé míře i čeští vědci v Národním ústavu duševního zdraví. V poslední době taky došlo k průlomu v experimentech s látkou MDMA, které se lidově říká extáze. Americký úřad pro kontrolu léčiv povolil finální klinické testy pro léčbu pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou.

Dvojí účinek

Látka psilocybin účinkuje dvojím způsobem. V první řadě ovlivňuje amygdalu, tedy část mozku, která uchovává vzpomínky, které máme nějak spojené s emocemi. A taky ovlivňuje naše chování při strachu nebo naopak radosti. Amygdala má ale také vliv na celou řadu psychických chorob, od zmíněné deprese až po schizofrenii nebo bipolární poruchu.

A zadruhé psilocybin podle vědců ovlivňuje mechanismus, který se do češtiny dá volně přeložit jako výchozí nastavení neuronové sítě („default mode network“). To je stav, kdy člověk není na nic soustředěný a nechá jen tak plynout své myšlenky. A vědci díky magnetické rezonanci zjistili, že jak tato neuronová síť, tak i zmíněná amygdala se po požití drogy zklidnily.

Sami pacienti se vesměs cítili lépe a u poloviny z nich pozitivní efekty přetrvával i po několika týdnech. Na druhou stranu, aby se látka dostala do běžné praxe, bude potřeba mnohem větších klinických studií, než je tato s devatenácti pacienty.

Lékaři nedoporučují samoléčbu

Lékaři v experimentech podávají syntetickou látku přesně nadávkovanou a v potřebné čistotě. Kdežto třeba ve zmíněných lysohlávkách se množství psilocybinu nikdy nedá odhadnout. Další věc je, že pacient musí být v příjemném, relaxačním prostředí a pod dohledem proškoleného odborníka. Ten mu umí pomoct, když třeba pacient dostane nějaké špatné stavy.

Carthart-Harris varuje, že podstoupit experimentální léčbu psilocybinem znamená vysadit tradiční antidepresiva. A v takovém případě je potřeba, aby pacient byl bedlivě sledován, a lékaři s ním musí zůstat v kontaktu. Lidé by rozhodně neměli propadnout pocitu, že stačí zahodit prášky a vyrazit do lesa hledat tzv. magické houby.