Za 20 let konferencí jsme našimi opatřeními nic nezastavili, tvrdí odborník na klima
Cíl pařížské klimatické konference je jasný: snížit emise CO2 tak, aby se globální teplota nezvýšila o více než 2 stupně Celsia. Jakou máme ale jistotu, že i kdyby se našla shoda na snížení emisí, omezily by se skutečně globální změny klimatu?
„Nejsou to jen falešné informace, někdy jsou to vyloženě lži,“ zhodnotil v Dnešním Plusu premisy pařížské konference spisovatel a odborník na klima Miroslav Kutílek.
Podle něj jsou politici buďto jsou nedovzdělanci nebo oběti populistů, protože teze, na kterých konference staví, nevycházejí ze základních geologických a klimatických pozorování minulosti.
„Když se měří teploty a vyhodnocují se, tak jde o meteorologická pozorování. To je počasí, a to může být každý rok jiné,“ upozornil na rozdíl mezi počasím a klimatem expert.
Zatímco meteorologové počítají třicetileté teplotní průměry, pro poslední 12 tisíc let je nejlépe počítat průměry za 100 let, vysvětlil Kutílek.
„Rozumní lidé nepopírají, že došlo k oteplení, ale k tomu došlo několikrát za posledních 12 tisíc let, tedy období rozvoje civilizačních center. Vždyť mnohem tepleji bylo nejméně třikrát za posledních 12 tisíc let, a tyto teploty byly o 1 až 3 stupně Celsia vyšší než teď, a přispívaly k rozvoji civilizace, tak čeho se máme bát?“
I proto nemá odborník o politicích valné mínění. „To není věda, ale manipulace občany, která někdy je ku prospěchu, a někdy není.“
„Věda vyžaduje diskuzi, a ta je popírána,“ tvrdí Kutílek. „Lidé, kteří mají podobný názor jako já, nemají takový přístup k informacím jako alarmisté, kteří pořád mluví o konci lidstva. Pochybuji, že jsme v menšině, jen máme menší prostor.“
Případná dohoda účastníků summitu nebude mít významný vliv, soudí expert. „Skleníkový efekt je tak nepatrný, že to bude o 0,1 stupně Celsia za 50 let,“ odhaduje.
„Snažme se vycházet z faktu, že k oteplování dochází, ale zároveň musíme lépe šetřit s přírodou, například s vodou,“ doporučil Kutílek.
Politici na klimatickém summitu by se měli spíše dohodnout, jak se přizpůsobit oteplování. „To může v přímořských oblastech způsobit vzrůst hladiny moře, který ale opět nebude tak katastrofický, jak ho líčí alarmisté.“
„Je to už 21. konference v pořadí. Každý rok proběhla podobná konference a všechny měly stejný scénář: na začátku máme naději, že zastavíme oteplování. A za těch dvacet let jsme našimi opatřeními nic nezastavili,“ připomněl profesor Miroslav Kutílek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.