Zebřičky pestré zpěvem ovlivňují velikost svých ptáčat, zjistili na Deakin University

23. srpen 2016

Dnešní Plus

U mnoha zvířecích druhů může plod v těle samice vnímat a učit se zvuky z okolí matky. Ale možnost, že rodiče mohou tyto schopnosti embrya využít k tomu, aby změnili dlouhodobý vývoj potomka, zatím vědci nebrali v potaz. Australský vědecký tým ale nyní dokázal, že zebřičky pestré zpívají svým vajíčkům a vysílají tak akustické signály o tom, jaká je v jejich prostředí teplota.

Australský tým z Deakin University v Geelongu sledoval zebřičky a zjistil, že o samotě u svých vajíček vydávají určitý druh zpěvu, pokud hnízdí tam, kde teploty překračují 26 °C. Vědci analyzovali 600 hodin těchto nahrávek a při tom zjistili, že takto zpívají zebřičky pestré svým vajíčkům pouze při vyšších teplotách.

Menší ptáčata v teplejším prostředí

A proč to tedy dělají? Embrya ve vejcích reagují na tyto akustické signály tím, že se při signalizování vyšší teploty rodí menší ptáčata, vyžadují méně potravy a méně rostou, jsou tak pro život v teplejším prostředí lépe přizpůsobena. To vědecký tým doktorky Mylene Mariette zjistil tak, že vědci vzali dvě skupiny vajec a dali je do inkubátoru. Jedné skupině potom pouštěli tyto nahrávky zpěvu, kterému vědci začali přezdívat „hot-call“, tedy doslova horké volání.

Když pak vylíhlé vejce srovnali s kontrolní skupinou, tak se ukázalo, že mláďata, která poslouchala „hot-call“, tak rostla pomaleji, a lépe se vyrovnávala s horkem. Menší těla se snadněji ochladí, což může být při vyšších teplotách výhoda.

Zebřička pestrá (Taeniopygia guttata) - mláďata|foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Martin Pot

Komunikace mezi rodičem a embryem není u ptáků neobvyklá

Embrya ve vejcích nemohou samy o sobě poznat, že jsou v okolí vyšší teploty, protože jejich rodiče je při sezení na vejcích zahřívají na konstantní teplotu kolem 37 °C. A tak musí vejce poslouchat. Vědci zjistili, že mláďata se po vylíhnutí zpočátku příliš nelišila, ale to se rychle změnilo. Ukázalo se také, že lehčí ptáci, kteří vyrostli v teplejším prostředí, měli nakonec více mláďat než jejich těžší sourozenci.

Významné je na objevu hlavně to, že vědci vysledovali dlouhodobý dopad takové ptačí komunikace. Ornitolog Pavel Linhart, odborník na ptačí zpěv, vysvětlil, že komunikace mezi rodiči a ptačím embryem není v ptačí říši nic ojedinělého, co by dokázaly pouze zebřičky – k podobné komunikaci dochází třeba i u kachen.

Australští vědci dávají svůj objev do souvislosti i s globální změnou klimatu a tvrdí, že tento mechanismus může ptačí populaci pomoci vyrovnat se s rostoucími teplotami.