Dokument: Když soudci zmatkují, děti musí počkat

Dokument Mazlík je nejen o životě pěstounky a jednoho miminka, ale i o opatrovnických soudech (ilustrační foto) - Foto: Francisco Carbajal,  CC BY-ND 2.0

Dokument Mazlík je nejen o životě pěstounky a jednoho miminka, ale i o opatrovnických soudech (ilustrační foto)Foto: Francisco Carbajal, CC BY-ND 2.0

Drobná a energická padesátnice Daniela rytmicky pohupuje kočárkem. Jedna z mých prvních schůzek s pěstounkou na přechodnou dobu má podobu procházky botanickou zahradou. Je příjemně teplý den na konci dubna roku 2015. Miminko v kočárku ale Daniele nepatří.

Tenhle spící drobeček je jen vypůjčený od kolegyně, která se právě na nedalekém ministerstvu spravedlnosti pokouší ministru Pelikánovi vysvětlit, s jakými problémy se pěstouni na přechodnou dobu setkávají u soudů. Potíže s justicí ale teď Danielu tolik nezajímají, po skoro dvouměsíční pauze s napětím čeká na telefon ze sociálky. Každým dnem by mohla dostat nové miminko. 

Vychovala čtyři vlastní a šest cizích 

Daniela patří k první vlně pěstounů na přechodnou dobu. Pečovat o cizí děti začala už v roce 2012. Od té doby do května 2015 prošlo její náručí šest miminek. Byly to děti odmítnuté vlastními rodinami, některé závislé na drogách, všechny vyžadující maximum pozornosti, trpělivosti a láskyplné péče. 

Právní rámec pěstounské péče (§ 45a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině)
Zvláštní formou náhradní rodinné péče je svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu. Pro tento typ pěstounské péče je vytvořena zvláštní evidence pěstounů. Dítě se do pěstounské péče na přechodnou dobu svěřuje na návrh příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Přechodnou dobou se rozumí doba, po kterou rodič ze závažných důvodů dítě nemůže vychovávat (např. ze zdravotních důvodů, dlouhodobá hospitalizace apod.), po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, případně doba do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení. Je zde předpoklad, že by se po pominutí těchto důvodů mohlo vrátit zpět do rodiny. Institut pěstounské péče na přechodnou dobu umožňuje, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u proškolených pěstounů i krátkodobě a nemuselo trávit čas v ústavním prostředí. Tato forma péče by měla být využívána pro všechny děti, které musí dočasně žít mimo vlastní rodinu.
(zdroj. MPSV ČR)

Daniela má pro tuto práci kvalifikaci zejména jako matka vlastních čtyř už odrostlých dětí. Nyní si také doplňuje vzdělání, aby mohla i po ukončení práce pěstounky zůstat v oboru. V půlce května roku 2015 jsem spolu s Danielou vyzvedávala její sedmé miminko z jedné pražské porodnice a plánovala zaznamenat mikrofonem celý proces krátkodobé pěstounské péče. 

Příběh chlapečka, kterému Daniela začala říkat Mazlík, se zdál zpočátku bez komplikací. Zdravé, krásné miminko v péči Daniely zdárně prospívalo. Jeho skuteční rodiče o něj nejevili žádný zájem a ani v širší rodině nebyl nikdo, kdo by se o Mazlíka chtěl starat. Proto se poměrně záhy začalo uvažovat o možném umístění chlapečka do dlouhodobější péče. 

V případu se angažovala trojice žen: pěstounka Daniela, úřednice OSPODu (= orgán sociálně-právní ochrany dětí) a klíčová pracovnice z neziskové organizace podporující pěstouny. Všechny tři chtěli pro Mazlíka najít buď adoptivní rodiče, nebo dlouhodobé pěstouny. Rozčarování přineslo zjištění, že není jasné, ke kterému soudu podat příslušný návrh. 

Soudní škatulata se hrála sedm měsíců 

Kamenem úrazu se na dlouhých sedm měsíců stala takzvaná místní příslušnost soudu. Spis Mazlíka totiž soud A poté, co rozhodl předběžným opatřením o jeho svěření do přechodné péče Daniely, odeslal soudu B. Soud B byl ovšem 200 kilometrů vzdálený od místa, kde žije Daniela s Mazlíkem. 

V místě B je sice trvalé bydliště Mazlíkovy biologické matky, ale jak jsem později zjistila, nikdo ji tam nejméně deset let neviděl. Proto soud B vyslovil nesouhlas s postoupením spisu. O tom, který soud si tedy má spis nechat a určovat osud Mazlíka, musel nakonec rozhodovat nadřazený soud C. Krajský soud C tedy vrátil spis na původní místo soudu A. 

Pro pěstounku Danielu nebyl případ Mazlíka prvním setkáním s průtahy způsobenými zmatky v určení místní příslušnosti soudů - Foto: Fotobanka  Stock Exchange

Pro pěstounku Danielu nebyl případ Mazlíka prvním setkáním s průtahy způsobenými zmatky v určení místní příslušnosti soudůFoto: Fotobanka Stock Exchange

Pro pěstounku Danielu nebyl případ Mazlíka prvním setkáním s průtahy způsobenými zmatky v určení místní příslušnosti. Tu je sice možné ujasnit závazným stanoviskem Nejvyššího soudu, jenže na opatrovnických úsecích je problém obecnějšího rázu. Komplikace působí přetížení senátů, které vzniklo po zavedení nového občanského zákoníku v roce 2014. Problémy potvrdilo jak ministerstvo spravedlnosti, tak prezidentka Soudcovské unie či ředitel organizace doprovázející pěstouny Dobrá rodina o.p.s. i zástupce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). 

Systém poškozuje až pětinu dětí 

Zdeněk Soudný z Dobré rodiny o.p.s. odhaduje počet dětí, které uvíznou v náhradním řešení déle, než by bylo nutné, na 20 %. „Není to problém jednoho soudce, oni se všichni snaží, ale chybný je celý systém,“ tvrdí Zdeněk Soudný. Chybu v systému by měl podle Daniela Hovorky z MPSV řešit vládní návrh novely občanského soudního řádu a zákona o zvláštních soudních řízeních, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna. 

„Poprvé se navrhuje stanovit lhůtu, ve které by měly soudy nejpozději rozhodnout o úpravě péče o nezletilé děti. Návrh předpokládá, že by soud měl rozhodnout nejdéle do šesti měsíců od zahájení řízení,“ říká Daniel Hovorka z MPSV. To by však stále neřešilo případ Mazlíka, protože lhůta začíná podáním návrhu místně příslušnému soudu. 

Může mít kojenec svého právníka? 

Rada vlády ČR pro lidská práva schválila podnět, aby opatrovníkem dítěte byl jmenován advokát ex offo. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier byl v této věci aktivní, ale podnět stále čeká na projednání vládou - Foto: Martin Svozílek

Rada vlády ČR pro lidská práva schválila podnět, aby opatrovníkem dítěte byl jmenován advokát ex offo. Bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier byl v této věci aktivní, ale podnět stále čeká na projednání vládouFoto: Martin Svozílek

Ředitel Dobré rodiny o.p.s. Zdeněk Soudný také upozorňuje, že děti, které se dostávají k soudu, nemají své skutečné právní zastání. „My bychom byli hrozně rádi, kdyby se podařilo udělat to, že dítě by mělo nárok na svého právního zástupce. Co by právník dělal? Třeba jenom to, že by dohlížel na to, aby byl co nejdříve vypsán soud, a aktivně by se zajímal o to, aby se zbytečně nic nezdržovalo. Aby byly přítomny všechny dokumenty, které jsou potřeba, protože soudy musí často odkládat svá rozhodnutí, protože jim chybí nějaký papír, nějaké rozhodnutí. Aby mohl argumentovat ve prospěch dítěte, například že nemá jít do kojeneckého ústavu a tak podobně. Myslím, že toto by výrazně posunulo celou problematiku.“ 

Myšlenku zavedení kvalifikovaného právního zástupce dítěte podporuje MPSV. „Orgán sociálně-právní ochrany dětí by neměl být právním zástupcem dítěte v řízení úpravy péče. Novelizací trestních předpisů bude také stanoveno, že OSPOD by neměl být právním zástupcem dítěte v trestním řízení,“ dodává Daniel Hovorka. 

Rada vlády ČR pro lidská práva již schválila podnět, aby opatrovníkem dítěte byl jmenován advokát, který by opatrovnictví vykonával ex offo. Tento podnět ovšem už dlouho čeká na projednání vládou. „Ten podnět byl schválen a předložen vládě ještě v době, kdy byl ministrem pro lidská práva Jiří Dienstbier, který byl v této věci hodně aktivní. V současné době se neví, jak se k tomu postaví nový pan ministr pro lidská práva,“ říká Daniel Hovorka. 

Jak to dopadlo s Mazlíkem? 

Chlapeček se nakonec do trvalé rodiny dostal ještě před svými prvními narozeninami. Negativní vliv zbytečných průtahů je však bezesporný a čas v raném věku dítěte běží velmi rychle. To zdůrazňovala pěstounka Daniela, která sledovala, jak si k ní dítě navazuje bližší a bližší vztah. Drahocenný čas, kdy se dítě učí každý den něco nového, utíká i budoucím rodičům. A to měl Mazlík štěstí, že sedm měsíců soudních průtahů trávil v láskyplné péči Daniely. Pro děti, které čekají na řešení svého osudu v institucionální péči, kde se hřejivé náruče jen těžko dopláčou, je jakýkoliv průtah ještě palčivějším problémem. 

Autor:  Marie Jelínková
Pořad: Dokument  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: středa 20:05; repríza sobota 15:35;  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace