Farish Noor: Barmská armáda do klášterů nemůže

K buddhismu se hlásí až devadesát procent obyvatel Barmy. V padesátimiliónové zemi působí kolem půl miliónu mnichů a i řadoví věřící tráví část života v buddhistických klášterech. Pět generálů a několik set vojáků odmítlo podle indonéského listu Jakarta Post střílet na demonstrující mnichy a další účastníky opozičních protestů v Rangúnu.

"Pronásledovat nebo střílet duchovní je obtížné kvůli dlouhé náboženské tradici v Barmě," vysvětloval v exkluzívním rozhovoru pro Rádio Česko přední světový odborník na jihovýchodní Asii Farish Noor. Noor se v Praze účastnil konference Fórum 2000.

Vojenská junta v Barmě vládne od roku 1963 a má pod kontrolou úřady, školství i média. Podle Noora si netroufá s ohledem na tradici kláštery kontrolovat přímo, někteří konzervativní buddhističtí předáci s ní ale spolupracují.

Opozičně ladění věřící, jak Noor dodává, nemají velké šance svrhnout armádní vedení země i z jiného důvodu: "I když jsou buddhistických věřících tisíce, náboženská obec není ekonomicky, ani politicky vlivná," dodává Farish Noor.

Noor připomněl události z roku 1988, kdy mladší buddhističtí mniši stanuli v čele demokratizačního procesu. Začali demonstrovat poté, co vláda devalvovala měnu, 8. srpna 1988 jich v ulicích byly statistíce. Armáda ale protesty krvavě potlačila, zahynulo kolem tří tisíc stoupenců opozice.

Letos se mniši ve větších počtech účastnili protestů od 5. září, tehdy vojáci rozehnali jejich pokojné shromáždění v Pakokku, klíčovém centru buddhistického náboženství. 22. září prošli mniši v pokojném průvodu kolem domu opoziční vůdkyně Aun San Su Ťij. Den předtím označili v prohlášení vojenskou vládu za nepřátele lidu.

Otázkou je, do jaké míry může ovlivnit situaci v Barmě buddhistická komunita zvenčí, tedy ze zahraničí, zda by dokázala přimět barmskou juntu, aby místo zatýkání a vraždění s mnichy i opozicí jednala. Podle Noora podpora zahraničních budhistických komunit může být v podstatě jen morální:

"Mnišská obec, sanga, v Barmě má vazby mnichy na Srí Lance a v Indii. Kvůli cestovním zákazům se ale do Barmy nedá jet," vysvětluje odborník. Jak Farish Noor dodává, mezinárodní podpory se ale mniši možná ani nedožadují: "V roce 1988 podporu zvenčí získali, tentokrát kladou důraz na to, že jde o jejich vlastní prodemokratické povstání."

Za možný nástroj tlaku na dodržování lidských práv v Barmě Farish Noor považuje sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). Ten usnadnil poměrně nedávný vstup Vietnamu na mezinárodní trhy a do mezinárodní politiky. Letos ASEAN vyzval barmskou juntu, aby zastavila násilí proti demonstrantům.

Demokratická praxe není zakotvena v oficiálních pravidlech ASEANU. "Ovšem když do něj chcete vstoupit, neměli byste zabíjet příslušníky vlastního národa, měli byste dodržovat základní lidská práva," říká Noor.

Pro Barmu je ekonomickou nezbytností, aby vstoupila na mezinárodní trhy. Tamní vojenský režim byl ale tak dlouho izolován, že vůbec nezná normy mezinárodní politiky a obchodu.

"Mnozí barmští generálové jsou přesvědčeni, že se chovají správně. Můžeme na ně působit pouze trvalým tlakem," uvedl Farish Noor. Podle něj je třeba prostřednictvím médií trvale upozorňovat na zneužívání lidských práv v Barmě a přesvědčit armádu, že svět její počínání sleduje.

Čína a Indie mají s Barmou úzké diplomatické styky. Oběma jde o zásoby ropy. Indie podepsala nový kontrakt v týdnu, kdy se v ulicích Rangúnu demonstrovalo a prodává do Barmy zbraně.

Indická vláda vyjádřila znepokojení nad vývojem v Barmě, vyjádřila naději, že dojde k národnímu usmíření, ale k násilí mlčí. Bývalý ministr zahraničí George Fernandez to označil za nechutné.

Čína má údajně na vládnoucí armádní juntu velký vliv. V Radě bezpečnosti OSN zablokovala sankce proti Barmě. Využívá barmská ložiska ropy a zemního plynu.

Zřejmě zatím nejostřejší komentář na adresu Číny vyslovil místopředseda Evropského parlamentu Edward McMillan-Scott. Tvrdí, že Peking vodí barmské generály za ruku jako loutky a civilizovaný svět by měl využít nadcházející olympiády v Číně k tomu, aby ji přiměl k uznání toho, že porušování lidských práv v Barmě není přijatelné.

Vládnoucí barmští generálové připustili, že se sejdou s představitelkou opozice, Aun San Su Ťij. Chtějí však po ní, aby se distancovala od mezinárodních sankcí uvalených na Barmu.

Armáda Su Ťij drží dvanáct z posledních osmnácti let v domácím vězení. Setkání navrhlo vedení země těsně poté, co Barmu navštívil zvláštní vyslanec OSN Ibrahim Gambari. Po návratu z OSN Gambari řekl, že se obyvatelé Barmy obávají nočních a preventivních zatýkání, masových deportací a bití ze strany uniformovaných i neuniformovaných bezpečnostních složek.

Opoziční barmská Národní liga pro demokracii schůzku generálů se Su Ťij nevyloučila. Žádá ale, aby šlo o schůzku bez podmínek.

Je to strana, na jejímž vzniku se Su Ťij podílela a která v roce 1990 vyhrála volby, ale vládnoucí junta ji nepustila k moci.

Je ale velmi pravděpodobné, že opoziční politikové odpověděli na nabídku junty bez konzultace se Su Ťij. Podle BBC předákům strany armáda neumožňuje přímý kontakt se Su Ťij už od roku 2004.