Forum 200011. října  2011 v 08:10  

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Josef Stiglitz pro Rádio Česko: Je čas víc propojit evropské ekonomiky

Josef Stiglitz - Foto: Ondřej  Besperát, Fórum 2000

Josef StiglitzFoto: Ondřej Besperát, Fórum 2000

Řecký parlament má projednat další škrty, hlavně pokles platů státních zaměstnanců. A inspektoři, kteří kontrolovali stav tamní ekonomiky mají říct, jak si řecká ekonomika vede.

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii, Josef Stiglitz míní, že se Řecko z dluhů dostane, pokud dostane šanci růst. Ale má cenu mu dávat další půjčky, když jsou i inspektoři MMF kritičtí k jeho ekonomickému výkonu? 

Odpověděl v rozhovoru pro Rádio Česko:  

„Řecko si vede mimořádně dobře, v tom jak své záležitosti dává do pořádku. Jeho nedostatky jsou zčásti, byť ne úplně, dány slabým ekonomickým růstem. A ten je důsledkem globální finanční krize, ze které nemůžeme vinit jenom Řecko! Projevují se tam také tvrdá úsporná opatření, do nichž nutí Řecko mezinárodní instituce, jako je Mezinárodní měnový fond či Evropská centrální banka. Možná by bylo dobré pomoci také společnostem, třeba investičním fondům, které by umožnily růst i za těchto přísných opatření. Napjatý rozpočet vyvolává paniku.“ 

Řekl jste, že Řecko si vede lépe než některé jiné evropské země. Kdo další je v nebezpečí?  

„Je zřejmé, že všechny země - jak se říká - na periferii Unie, které jsou součástí programu pomoci, jako je Portugalsko nebo Irsko, čelí vážným problémům. Zasáhly i Španělsko a Irsko, které měli před krizí přebytky! To je důležité pro pochopení názoru, že nemůžete v zájmu fungování eura pouze říkat, hrajte podle pravidel! To je omyl! Tyto země podle pravidel jednaly, ale šlo o špatná pravidla! Nepočítaly s bublinami, s živelností trhů, z nebezpečí, které plyne z málo regulovaného bankovnictví. Potíže plynou z toho, že část dluhu Řecka, Portugalska či Irska je v jiných bankách. Finanční systém není dost transparentní a hrozí, že nepořádná restrukturalizace v jedné zemi se může dál šířit po celé Evropě, nebo dokonce po světě…“ 

Není to důkaz toho, že Evropa nemůže mít jednotnou měnu hlídanou jen centrální bankou a nikoliv ministerstvo financí, které by pohlídalo i soukromé banky?  

„To je opravdu problém! Když euro vznikalo, všichni si uvědomovali, že nějakou dobu potrvá, než se podaří ustavit tak důležité mechanismy, jako jsou úrokové sazby a mechanismus, jakým stanovit měnový kurs. Ale nedělo se to ve společném fiskálním rámci, a málo se myslelo na pomoc zemím, jejichž ekonomiky utrpí nějaký šok. Dokud to fungovalo, nic se nedělo. Ale když přišla krize, vyvstala otázka, jestli euro přežije. A tu si teď klademe…“ 

Takže podle vás ten správný moment pro užší fiskální propojení unijních ekonomik, jak to žádá třeba Evropská komise, nastává teď?  

„To ano, k předchozímu vyjádření dodám, že když mluvíme o jednotném fiskálním rámci, nejde jen o vynucování pravidel. Někteří soudí, že tu mluvím jen o kontrole nadměrného deficitu. Ale tento systém selhal! Španělsko a Irsko toto kritérium přece dodrželi. Je třeba zajistit, aby byla eurozóna schopna pomáhat zemím v potížích. Proto vznikl evropský fond solidarity pro nové členy. V některých částech Evropské unie to bohužel komentují jako Evropu přerozdělování. Ale když nemáte mezi sebou žádnou míru solidarity, nemá smysl dělat žádnou Unii!“ 

Prezident Václav Klaus prohlásil, že euro je příkladem toho, kdy politika znásilnila ekonomiku, podobně jako za komunismu. Jak se na to díváte vy?  

„Eurozóna je založena na principu solidarity na očekávání toho, že členským zemím prospěje, když se spojí. Není také žádných pochyb o tom, že. Česká republika a vůbec země středního a východního Evropy mimořádně profitovaly z připojení k EU. Tehdy všichni doufali, že evropský projekt jednotné měny se ve druhé fázi díky zpevní, a vznikne i politická Unie. Prezident Klaus má trochu pravdu v tom, že politika trochu předběhla ekonomiku, ale tehdy si všichni mysleli, že to dohoní. To se nestalo a to Unii oslabuje. Já doufám, že tato kritická křižovatka pomůže Evropě zpevnit společný fiskální rámec a euro uspěje.“ 

Ministr financí Miroslav Kalousek se domnívá, že daň z finančních transakcí, kterou chce teď Unie zavést omezí rozpočtové pravomoci národních vlád a zvýhodní velké státy. Vy jste daň z finančních transakcí. Proč?  

„Pořád si myslím, že tato daň je dobrá věc. U daní obecně platí, že je lepší zdanit něco špatného. Raději znečištění životního prostředí, než práci nebo úspory. Americké finanční trhy zanesly svět špatnými hypotékami, které stáhly globální ekonomiku dolů. Probíhá mnoho rizikových transakcí na finančních trzích, které oslabují ekonomiku. Myšlenka, velmi malé daně z krátkodobých transakcí proto dává smysl. (…) Vznikly obavy, že Evropa bude v nevýhodě vůči Asii, menší země vůči větším, to závisí na detailech. Já ale věřím tomu, že existují způsoby, jak takovou daň zavést, aniž bychom Evropu nepoškodili… Když uvalíte daň na bydlení a ty peníze utratíte ve spekulacích, stejně to nemůžete obejít přesunem do Asie. Existuje prostě mnoho způsobů, jak zajistit Evropě příjmy, které by se rozdělily mezi evropské země a pomůžou ji tím Evropu stabilizovat. Vzpomeňte na záměr zdanit emise kvůli pomoci rozvojovým zemím. I to je jedna z možností, jak přispívat do zmíněného fondu…“ 

Čeští politici většinou oddalují přijetí eura, exportéři po něm (aspoň) donedávna volali. Co byste doporučil vládě dělat? Kdy nastane ten pravý moment k jeho přijetí?  

„Já bych navrhoval teď počkat. Není ještě jasné, zda se rozvinou v Evropě instituce, které dají euru stabilní rámec. Když se teď zeptáte Švédů na euro, jsou docela rádi, že ho nepřijali. Na trzích je hodně volatility a hledá se mechanismus, jak to napravit. Evropská centrální banka se plete, když se soustředí výhradně na inflaci. To byla široce sdílená představa při zakládání eura, že růst bude stabilní a vysoký, jen když bude inflace nízká. Jenže ta se přežila! (…) Takže - zdá se mi, že až eurozóna bude schopná rozšířit své pravomoci a fiskální rámec a euro lépe zafunguje, bude velmi výhodné pro Českou republiku vstoupit. Zatím bych vám ale radil počkat.“ 

 

Rozhovor s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Josefem Stiglitzem připravila Martina Mašková.

Vložit na svůj web

Autor:  Martina Mašková  (mam), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Rozhovor na aktuální téma  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace