Forum 200015. října  2010 v 10:39  

Schwanová: Prezident by neměl komentovat veřejné věci, oslabuje to jeho autoritu

Gesine Schwanová - Foto:  Forum 2000

Gesine SchwanováFoto:  Forum 2000

Němci nejsou dost otevření a neumějí se vcítit do pocitů druhých, i proto mají problémy s integrací. Rádiu Česko to řekla na Foru 2000 Gesine Schwanová, německá politoložka a dvojnásobná neúspěšná kandidátka na prezidentku.

I proto se podle ní nedaří spojit východ se západem a prolnout Němce s přistěhovalci. 

Už dvakrát jste kandidovala na německou prezidentku, neúspěšně. Proč vyhrál váš protivník Horst Köhler? A zkusíte to potřetí?  

To teď není na pořadu dne. V Německu je tradice, že volba prezidenta je velmi instrumentální. Jde se cestou většiny Takže se jednoduše prosadili přívrženci Angely Merkelové a černo-žlutá koalice. 

Německá ústava poskytuje prezidentovi jen malou moc. V čem je jeho největší zbraň?  

Nemyslím si že by měl prezident malou moc. Prezident nebo prezidentka disponuje velkou kulturní mocí. Nerozhoduje sice o penězích a nedělá politická rozhodnutí. Ale – a to je nejdůležitější – může diskutovat o dlouhodobých perspektivách společnosti, dávat podněty k myšlení, pomáhat se orientovat. A to je velmi důležitý úkol. 

Říkáte prezidentka. Byl by to velký rozdíl, kdyby tento úřad zastávala žena?  

Řadě žen by to dodalo odvahu. Prezident má sice méně reálné politické moci než kancléř, ale je to přece jen nejvyšší státní úřad. Mnohé ženy mají stále ještě pocit, a to i v Německu, že jsou brány méně vážně než muži. Prezidentka by jim dodala kuráž. Samozřejmě ale záleží na tom, jak kdo úřad naplňuje a vykonává. 

Český prezident Václav Klaus je známý tím, že často komentuje veřejné věci. Měl by prezident své postoje říkat nahlas?  

Nevím, jaké úlohy připisuje ústava prezidentovi v Česku. Ale v Německu není jeho úlohou komentovat veřejné věci. Podle mého to oslabuje autoritu prezidenta. Prezident by měl spíš dlouhodobě analyzovat a navrhovat řešení , ale ne komentovat aktuální politiku. 

Němci 3. října oslavili 20 let od sjednocení Německa. Bývalý kancléř Helmut Kohl jim po pádu zdi sliboval „kvetoucí krajiny“: Ale ty rozkvétají trochu pomalu a hlavně za hodně peněz. Co se podle vás nepovedlo?  

Problém byl, že Helmut Kohl v souvislosti s nadcházejícími volbami sliboval veřejnosti nejen kvetoucí krajiny, ale taky to, že to nebude mnoho stát. Jenže to stojí moc. Podle nových studií ekonomických institutů z těch peněz ale neprofitují jen východní, ale i západní Němci – ti těží hlavně z hospodářských aktivit východního Německa. Takže nemá cenu naříkat nad náklady, ty byly prostě nutné. Myslím, že zvnějšku došlo hodně k rozkvětu, ale změnit strukturu plánovaného hospodářství na tržní tak rychle bylo těžké, udělali jsme řadu chyb. Navíc západoněmecké hospodářství bylo tak silné, že nepotřebovalo žádná nová centra produkce. Proto je už léta důležité zakládat spíše podniky v nových oborech jako je IT , produkce solární energie. A to se zpočátku nevědělo. 

Mluvíme o ekonomických chybách sjednocení. Jenže ani po psychologické stránce se sjednocení Německa moc nepodařilo…  

Řada východních Němců se necítila akceptována a uznána, mnozí měli velké problémy najít práci a měli dojem, že západní Němci jsou trochu jako noví králové ve sjednocené zemi. Ale dlouhodobě cítím naději, ne že nová generace všechno změní, ale že vybuduje symetrii a partnerství. 

Čím si vysvětlujete, že se polovina obyvatel bývalé NDR stále cítí jako občané druhé kategorie? 

Nemyslím, že se všichni obyvatelé z východu cítí jako občané druhé kategorie. Ale ve skutečnosti se tak mnozí opravdu cítí. Za to mohou kulturní deficity v Německu. Západní Němci se nedokážou dost dobře vcítit do situace východních Němců. 3. října, v den sjednocení, měl prezident Köhler projev k národu na téma integrace, a to nejen integrace západu a východu, ale i integrace imigrantů. A myslím si, že zvolil správnou perspektivu. Ten problém totiž neleží jednoduše mezi východem a západem. Ale v tom, že my němci nejsme dost otevření jiným lidem, nejsme dost pohostinní. Je to celoněmecká problematika. 

O přistěhovalcích píše ve své knize „Německo se rozpadá aneb jak hazardujeme s vlastní zemí" také Thilo Sarrazin. Ta obsahuje řadu ostrých výroků na adresu imigrantů. Na pultech se pro velký zájem dlouho neohřála. Co to o Německu vypovídá? 

Mám dojem, že v Německu, ale nejen tam, něco podobného můžeme najít i ve Francii, vzniká ve společnosti frustrace, která má dva důvody. Zaprvé mají lidé dojem, že politika - vlády i parlamenty - už nejsou těmi, co rozhodují, protože ekonomie je silnější. A zadruhé - v průběhu krize lidé měli dojem , že ti, co z krize profitovali a kteří špatně rozhodovali, teď profitují znovu. A že zásada, že ten kdo rozhoduje, musí za své rozhodnutí nést odpovědnost, není dost zohledněna. A tam má kořeny silný pocit nespravedlnosti. Nad nedostatečným účinkem politiky a nad nespravedlností způsob, kterým se řešila krize. Ty vytvořily půdu pro frustraci. Takový potenciál má každá společnost . Ale když má za sebou talkové zážitky, jaké má, je ten potenciál obrovský. Proto se dá reakce na tu knihu pana Sarrazina vysvětlit tou frustrací. 

Bylo spravedlivé, když musel Sarrazin kvůli svým výrokům opustit místo v čele německé Spolkové banky? 

Jestli to bylo správné z právního hlediska, to nevím,. V každém případě se Sarrazin výroky ve své knize postavil mimo základní konsensus německé demokracie. Protože ponižuje lidi - a to nejen cizince, ale i Němce –, ale všechny, kteří nemohou držet krok s komerčně orientovanou společností . To odporuje podle mě základům demokratické politiky – tedy práva na svobodu a rovné šance. A dokud tohle právo nebude fungovat, dává to prostor skandálním tvrzením, že ti neúspěšní jsou zároveň i hloupější.
 

 

Rozhovor s německou politoložkou a dvojnásobnou neúspěšnou kandidátkou na prezidentku Gesine Schwanovou natočila Markéta Bartošová.

Vložit na svůj web

Archivní příspěvky na téma Forum 2000 

Autor:  Markéta  Bartošová  (mba), Marián Vojtek  (mvo)
Pořad: Fórum 2000  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: už nevysíláme  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace