Daniel Kroupa: Jedenácté září

11. září 2014
Glosa

Přišel jsem tehdy odpoledne domů a syn František měl puštěnou televizi. „Pojď se honem podívat“, volal na mě, „dopravní letadlo narazilo do mrakodrapu“.

Stačil jsem si přezout boty a právě když jsem doběhl k obrazovce, viděl jsem v přímém přenosu, jak do druhé věže naráží další letadlo a jak se obě chlouby města New York hroutí k zemi.

V té chvíli již bylo jasné, že nešlo o nehodu, ale o strašlivý teroristický útok. Jak se později ukázalo, pouhých 19 mužů uneslo čtyři dopravní letadla a s nimi způsobili katastrofu, při níž zahynulo 2996 lidí, vesměs civilistů.

Již dříve se svět otřásal hrůzou z násilných činů, například při olympiádě v Mnichově; terorismus však zůstával okrajovým jevem, s nímž, jak se zdálo, se dokáže moderní společnost vypořádat. Dne 11. září 2001 se stal terorismus hlavním nepřítelem, protože ona moderní společnost se ukázala být křehká a zranitelná.

Válka, která tehdy začala, trvá dodnes a přes nasazení nejúčinnějších bojových prostředků terorismu neubývá. Stal se trvalou součástí našeho světa a udržet ho co nejdále od našich domovů bude vyžadovat trvalé úsilí, při kterém ale umírají lidé. Je to jistě nepříjemná skutečnost, máme-li se však před tímto nebezpečím ubránit, je nezbytné ji vzít na vědomí.

Ano, jen když v sobě nalezneme odvahu podívat se tváří v tvář pravdě, můžeme správně jednat. Lidé mají přirozený sklon zakrývat věci, které se jim nehodí do vysněné představy o životě, a tak tomu bylo i s pravou povahou terorismu. Slýchali jsme výklady o tom, že jeho příčinou je chudoba, že jsou to důsledky evropského kolonialismu, a tak si za to vlastně můžeme sami, že to způsobili Američané svým zasahováním do záležitostí, po kterých jim nic není.

Postupně se však ukázalo, že sice teroristé důvody, které pro vysvětlení jejich činnosti vymysleli západní analytici, rádi využívají pro své ospravedlnění zejména v rozhovorech s novináři, skutečné motivy jejich jednání jsou jiné. Teroristé nás nenávidí nikoli pro to, co jsme špatného spáchali, ale pro to, že jsme.

Ten, komu vadí zlé skutky, hledá toho, kdo je způsobil, viníka, kterého chce potrestat nebo donutit k nápravě. Teroristé viníky nehledají, ale útočí na nevinné lidi. Právě na nich páchají nejzrůdnější zločiny, aby ostatním ukázali, že se nezastaví před ničím a před nikým. Když někoho zvláště zavrženíhodným způsobem zabíjejí, pořizují videozáznamy, které zveřejňují.

V tom jim pomáhají zejména senzacechtivá media. Cílem těchto pachatelů je ovšem vyvolat hrůzu a ochromit nás strachem, abychom se jim podrobili, až udeří. Jejich konečným cílem je získat nad námi moc. Jsou to lidé posedlí mocí tak, jako byli všichni, kdo propadli totalitní ideologii.

Komunisté svůj mocenský cíl zakrývali údajně vědeckou teorií společnosti, nacisté se opírali rovněž o domněle vědecké zdůvodnění ras a boje o přežití, o sociální darwinismus. Islamisté volají na pomoc náboženství, ale to je pro ně jen nástrojem touhy po absolutní moci. Jak je tedy máme porazit? Stejně jako nacisty a komunisty.

autor: Daniel Kroupa
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.