Daniel Kroupa: Uprchlíci

Žijete s rodinou v chudém městečku, kde se kromě občasné hádky na tržišti nic neděje. Musíte se ohánět, abyste uživili sebe a své blízké. Na nějaké politické či náboženské spory nemáte čas ani náladu, a tak vám uniká, že se blíží revoluční armáda.

Ta považuje za nepřítele každého, kdo se k ní nepřidá. Dozvíte se, že v sousední vesnici ozbrojenci usekli hlavu několika předním občanům. Co asi tak uděláte? Sbalíte pár nezbytných věcí a s dětmi a manželkou se dáte na útěk, pokud máte rozum v hlavě.

Kam ale dnes může člověk utéci? Kde na vás čekají? No, vlastně nikde. Neradi, ale přece jen vás přijmou v některých zemích Evropské unie, s výjimkou České republiky. Tam nyní přemýšlejí, zda přijmou své příbuzné z Ukrajiny a ostatní jen pod nátlakem. V té České republice nejsou moc dobří lidé, pomyslíte si.

Ne, nebojte se, nechci házet špínu na vlastní zemi a vlastní národ. Věřím, že se nakonec dobereme přístupu k přistěhovalcům, který bude výsledkem rozumové úvahy a nikoli panické hrůzy. A nepopírám, že existují cizinci, kterých se děsíme oprávněně; po jejich přijetí vůbec nevolám.

Chci jen upozornit, že existuje určitý počet uprchlíků, které náš národ dokáže absorbovat, aniž si tím způsobí vnitřní problémy. Mnozí z nich mohou být přínosem pro naše společenství, pro jeho kulturní i hospodářský život. Pokud to nevíte, náš národ vymírá a určitou životodárnou injekci potřebuje.

Pokud by záleželo na mně, přijímal bych především ty cizince, kteří byli ve svých zemích pronásledováni, protože nenásilnou formou prosazovali uznání a dodržování lidských práv, protože se snažili, aby vládnoucí postupovali podle zákona a aby zákon platil pro všechny stejně, a konečně aby ovládaní měli vliv na to, kdo vládne.

Líbí se mi cizinci, kteří považují za samozřejmé, že v zemi, do které přijdou, budou respektovat ústavu a zákony. A také ti, kteří se snaží, aby nebyli druhým na obtíž, chtějí udržovat dobré sousedské vztahy a mnoho dalšího, co ani my Češi nedokážeme.

Věřte nebo ne, řadu takových cizinců znám. Když se trochu rozhlédnete, možná na ně narazíte i vy.