Daniel Raus: Na Měsíci a u Srpka

21. červenec 2014

Glosa

Ty okamžiky si pamatuju naprosto přesně. Američan Neil Armstrong sestupuje po žebříku na měsíční povrch. Z řídícího centra říkají, že má dávat pozor, protože povrch bude prašný. Je to pravda, jak se za chvíli ukáže. Šlápoty astronautů se do něj dokonale otiskují.

Neil Armstrong je první člověk na Měsíci. Za chvíli po něm se objeví Buzz Aldrin. Společně vztyčí americkou vlajku, která je nahoře vyztužena, neboť na Měsíci nefouká větřík, který by ji rozvinul. Když se procházejí, spíš jen klukovsky poskakují, protože jsou podstatně lehčí, než na rodné planetě.

Slavná Armstrongova věta o malém kroku pro člověka a velkém skoku pro lidstvo zazněla tehdy z vesmíru jako moudrost objevitelů, kteří jsou si vědomi velkého poslání. Stejně jako Dvořákova Novosvětská, kterou si osobně Neil Armstrong vyžádal. Kdyby to český skladatel sledoval, měl by snad ještě větší radost, než z pověstného pozorování parních lokomotiv.

První kroky člověka na Měsíci sledovalo rekordních 600 miliónů lidí. Do té doby neměla žádná událost v jednom okamžiku tolik diváků. Jedním z nich jsem byl i já. Zíral jsem do černobílé televize u strýce Jarouše v Benátkách nad Jizerou. Přesněji řečeno v Obodři, což je kopec nad hospodou u Srpka. Všechno tehdy ztichlo, Obodřáci sledovali světovou událost se zatajeným dechem.

Psal se 21. červenec 1969. Ruská vojska byla u nás přesně jedenáct měsíců. Štamgasti u Srpka doufali, že se okupanti přece jenom sbalí a nechají nás na pokoji. Říkala se ale tehdy lidová moudrost: jak jednou noha ruského vojáka někam vstoupí, už tam navěky zůstane. Bylo to na vážkách. Nikdo nevěděl, co bude. Otisky sovětských bagančat byly každopádně citelnější, než ony stopy amerických astronautů na Měsíci.

Po letech nám Sověti poslali velkoryse do kosmu Vladimíra Remka. Napůl Čecha, napůl Slováka, který mluvil z orbitu hlavně rusky, protože se mu rodné jazyky vykouřily z hlavy. Neměl bych mu to ale za zlé. Získali jsme prvenství. Na školní lavici jsem tehdy našel nápis: Jsme první na světě v počtu kosmonautů na metr čtvereční.

A tak si kladu otázku, jak je to s těmi malými kroky pro člověka a velkými skoky pro lidstvo. Apropos, noha ruského vojáka od nás nakonec odešla. Pro lidstvo to byl náramně velký skok.