Daniel Raus: Pohodlí

Ba co víc, dvojí zcela protichůdnou představu. Jedna je ta klasická: sedím doma na gauči, čtu si Verneovku, hraje mi k tomu příjemná hudba, a já se krmím zmrzlinou, popíjím kofolu a zajídám to burskými oříšky. Druhá představa se váže k místu, zvanému Pohodlí.

Leží blízko mého rodného městečka Vysokého Mýta. Je kousek od Litomyšle (kde se narodil Smetana) směrem na Poličku (kde se narodil Martinů). Pohodlí byla kdysi komunistická rušička. A ta šrotovala od rána do večera, chrlila do éteru plevel frekvencí, abychom nemohli poslouchat zahraniční vysílání. Kdo bydlel blízko, neměl šanci.

Když běžel navíc nějaký zvlášť nebezpečný pořad, výkon se zvyšoval a působilo to jako nějaký přenos z říše fantazie, kde se zlý žralok snaží sežrat hodnou rybičku, ale ona vždycky nějak proklouzne, na chvíli se objeví, což potvoru žraloka rozzuří, takže mrskne ocasem a jde zase po ní. V éteru z toho byla směs vesmírných zvuků jakéhosi kolosálního zápasu dobra a zla.

V paměti mi z té doby zůstal obrázek mého táty, jak chodí po kuchyni s tranzistorákem a dlouhým drátem, různě s ním kroutí a přikládá ho k topení a jiným předmětům, ale ozývají se pořád jenom ty pazvuky, až se v jednu chvíli stane zázrak a z tranzistoráku vyleze jedna celá, nerušená věta ze Svobodné Evropy. Za okamžik zase převládnou pazvuky, ale můj otec vítězoslavně prohlásí: tak jsem ji přece chytil.

Píšu to proto, že mám na stole publikaci, která si zaslouží pochvalu. Vydal ji Ústav pro studium totalitních režimů, jmenuje se Paměť a dějiny a je celá o zahraničním vysílání za války druhé a za války studené. Tedy za časů cholery nacismu a komunismu, kdy svobodná informace nebyla zadarmo, kdy se vlastní názor říkal na vlastní riziko.

Už se těším, až si ji vezmu domů, sednu si na gauč, pustím příjemnou hudbu a budu si v ní listovat. K tomu si dám burské oříšky a možná zmrzlinu. Bude to skutečná a nefalšovaná pohoda. Mimochodem, po pádu bolševika šířil onen vysílač mezi Litomyšlí a Poličkou kuriózně Svobodnou Evropu. Můj otec přestal běhat s drátem po místnosti. Jeho tranzistorák měl totiž skvostný příjem.