Daniel Raus: Ukrajinští pravdoláskaři

A napadá mě, že by možná Ukrajinci potřebovali nějakého toho Václava Havla, že bychom jim ho mohli na pár měsíců půjčit, jenomže už ho dávno sami nemáme. Vůdcem ukrajinské opozice je boxer Vitalij Kličko, jeho strana se jmenuje Úder. Což mi přijde symbolické, neboť znám pár ukrajinských pravdoláskařů, a zdá se mi, že i oni jsou takříkajíc kluci od rány.

Jejich nešťastná země řeší pořád dokola neméně nešťastnou otázku: jestli patří na Západ nebo na Východ. Před časem jsem byl v Kyjevě a bydlel jsem v hotelu, kde bylo všechno hodně západní. Od obsluhy, která mluvila výbornou angličtinou, přes dokonalý servis, až po magnetické karty na otvírání dveří. Zdálo se mi ale, že v mém luxusním pokoji je špatný vzduch.

Jal jsem se tedy otvírat balkónové dveře a co nevidím. Přede mnou je ze všech stran zeď. Majitel hotelu se totiž rozhodl svůj úspěšný projekt rozšířit, tak prostě k jednomu křídlu budovy přistavěl další. Znamenalo to, že pokoje na styčné straně skončily s obezděnými okny, jež, marná sláva, příliš nevětrala.

Byl to jev, se kterým se člověk zase až tak často nesetká, tak se mi spojil s onou bytostnou otázkou mých ukrajinských kamarádů. Hned ráno jsem jim sdělil jasnou odpověď. Až po okno mého hotelového pokoje je Západ, za ním začíná Východ. Tehdy to byla samozřejmě legrace. Dneska jde do tuhého. A já si říkám, co bych asi tak mohl pro moje ukrajinské pravdoláskaře udělat.

V tom hotelu byla ještě jedna pozoruhodná věc. Obsluha se nikdy nesmála. Byli to mladí kluci a děvčata, ale makali od rána do pozdní noci. Neměli čas na smích. Někdy si zašli zakouřit před hotel, a to bylo všechno.

Když tak sleduju události na Ukrajině, říkám si, jestli by tam ta zápůjčka Václava Havla vůbec pomohla. Nakolik je to vlastně o pravdě a lásce, která má porazit lež a nenávist? Možná by pro začátek stačilo vítězství zdravého rozumu nad totální tupostí. Aby ti kluci a holky v hotelu měli aspoň trochu času na smích.