David Koubek: Jihoamerické spojení zvané mate

14. březen 2015
Glosa

Vystoupíte na letišti, před halou si dává přestávku pár zaměstnanců letiště. V jedné ruce termosku a ve druhé nádobku – tykev – s kovovou slámkou. Zalévají, usrkávají, stále dokola. Dojedete do centra, je neděle, lidé jdoucí po ulici jdou s tykví v ruce a s termoskou.

Jdete se podívat na fotbal - pivo se prodávat nesmí, tak prodejci šplhají po tribuně a nabízejí coca-colu. Jenže málokdo si jich všímá. Každý druhý má pod sedačkou termosku a mezi fanděním – aby nerozlil – zalévá a popíjí mate. Ráno jdou lidé do práce, v jedné ruce aktovky či kabelky – a přes druhé rameno vysoké kožené kabely – na co jiného než na termosku a tykev.

Dovolte mi hned teď jednu jazykovou vsuvku, kterou si nemohu odpustit. Není to žádné francouzské protáhlé mathé, které se do češtiny protáhlo paradoxně z angličtiny… Možná je to jistá podobnost s též povzbuzujícím čajem, s thé, co nás mate. Takhle mu neříkají nikde, kde ho rádi pijí. Mate je to v Argentině, Uruguayi, Paraguayi, v části Bolívie, na jihu Brazílie se mu říká máči. a v části Bolívie. A přiznám se, že nevím, jak mu říkají v Sýrii a Libanonu, kam se rozšířilo díky arabským přistěhovalcům, kteří se vrátili z Jižní Ameriky.

Nic nového to vlastně pro mě tentokrát v Uruguayi nebylo. Jen mě to znovu a znovu fascinuje. Poprvé jsem poznal mate v Česku, ale to mělo k typickému servírování daleko. To jsem zažil poprvé v jednom malém Argentinském městě na hranicích s Brazílií a Paraguayí. Na motorce jel vpředu otec, vzadu za ním dvě děti – a nakonec matka. A co myslíte, držela děti? Ne, v jedné ruce termosku, v druhé tykev, a za jízdy zalévala mate.

Takže tentokrát mi vlastně skoro hned docvaklo, když jsem na jedné pláži nedaleko hlavního města Uruguaye viděl u stánku místo nápisu „chlazené nápoje“ křídou napsané „máme horkou vodu“. V každém supermarketu v Uruguayi, ve stáncích, u benzinových pump, prodávají tykve, kovové slámky se sítkem na konci, a často i termosky. A

Mate je skutečně nápoj všech – a všech dohromady. Lidé ho pijí sami i ve skupině. Jediná tykev a jediná slámka – kolují při rodinných setkáních, mezi přáteli – ale dokonce mi ho nabídla jedna respondentka při rozhovoru. Spojuje dokonce i země.

Mate se vyrábí z rostliny zvané cesmína paraguayská, historicky se právě z někdejší španělské kolonie rozšířilo. Dnes se ho většina vyrobí v Brazílii. A třeba v malé Uruguayi je doslova národním nápojem, stejně jako v Argentině. Přestože politika všech těchto zemí je odlišná, tenhle nápoj je spojuje. Mate, které pili kdysi původní obyvatelé, zvaní Guaraní. Tedy ti, na které dnes v oněch zemích, běžně nenarazíte. Tedy rozhodně ne tak často, jako mate.

autor: dkk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.