Jan Jandourek: Kjótó nebo Koperník

Signatářské země měly snížit emise v letech 2008-12 v průměru o 4,2 % oproti roku 1990. Řady důležitých ekonomik se ale netýkal. Například ho nikdy neratifikovaly Spojené státy, Čína nebo Indie. Mnohé účastnické státy se snižování emisí pro změnu rafinovaně vyhnuly.

Evropské země například přesunuly výrobu do Třetího světa a odtamtud si zpět dovážejí výrobky. Skoro to vypadá, že se Evropa naučila český styl řešení. V posledních letech navíc vzrostla produkce Číny, která se ohledně ekologických záležitostí chová poněkud sporně, když to řekneme s asijskou zdvořilostí.

Jistý intelektuální týdeník k výsledkům světového boje o emise už před třemi lety půvabně poznamenal, že to byl, cituji, „relativně úspěšný experiment, který nás mnohému naučil, klima však příliš neovlivnil“. V rámci protokolu, schváleného v Kjótu již v roce 1997, se 37 vyspělých zemí a transformujících se ekonomik zavázalo, že do konce roku 2012 omezí své emise skleníkových plynů oproti roku 1990. To se podařilo, protokol byl splněn s velkou rezervou. Jenže emise světa jako celku zároveň vzrostly o polovinu.

Příčinou faktického neúspěchu je rozdělení planety na vyspělé státy, které mají emise snižovat, a rozvojové země, které nemusí hnout prstem. I tam ale chtějí vyrábět, užívat si a exportovat, a přitom neberou na životní prostředí velký ohled. Protože – jak známo – neberou ohled ani na lidi, včetně dětí, těžko očekávat, že je bude zajímat vzduch a oteplování. Dokud přes smog uvidí na cestu do práce, pojede se dál. A oteplování? Koho by v Číně zajímalo nějaké tání ledovců.

Otázkou samozřejmě je, jestli za oteplování skutečně mohou skleníkové plyny a emise. Pochybnosti o tom nemá jen náš exprezident, který jako renesanční osobnost rozumí všemu. Pochybnosti mají i někteří vědci. Čisté životní prostředí nám pochopitelně neuškodí. Otázka spíše je, jestli nepotřebujeme jakýsi koperníkovský obrat. Neřešit, zda ledovce roztají, protože třeba roztají tak jako tak, ale co dělat potom. Jestli stavět hráze, nebo stěhovat národy dál od břehu. Až porostou na Sibiři banány, potěší to. Jestli nám místo pravých Benátek bude stačit čínská kopie, to je jiná věc.