Jan Jandourek: Remek a jeho doba
Byli jsme třetí země na světě, která měla svého kosmonauta. Do vesmíru odstartoval Vladimír Remek. Kosmickou velmocí jsme se ale nestali. Náš kosmonaut byl jen pasažér.
Je potřeba uznat, že kosmické lety byly, zvláště v Remkově době, dost riskantní záležitostí. Až dnes se dozvídáme, a to i z americké strany, jaká všechna rizika lidem startujícím do vesmíru hrozila. Apollu 11 nad Měsícem málem došlo palivo, do Apolla 12 uhodil po startu blesk, Apollo 13 se kvůli explozi málem nevrátilo.
Na techniku těchto letů se budeme jednou dívat asi tak, jako na letadla prvních aviatiků před sto lety. Proto jsme také zatím nezopakovali let na Měsíc, nejen kvůli penězům. Ty by se našly, kdyby se chtělo. Na naše dnešní poměry by byl takový podnik poněkud rizikový.
Remkův let měl ale ještě druhý smysl, totiž ideologický. Ukazoval jednotu zemí takzvaného socialistického tábora. Pro Československo to navíc v roce desátého výročí sovětské invaze byla jakási cena útěchy. Je ale překvapivé, jak málo dokázali svůj vrcholný okamžik propagandisté tehdy využít.
Remkovo televizní vystoupení z vesmíru vůbec nedopadlo dobře, protože náš první kosmonaut nebyl připravený, zcela pochopitelně byl napjatý, zapomínal svůj rodný jazyk a některé pojmy se mu vůbec těžko vysvětlovaly, protože je znal jen v ruštině.
Po návratu se ukázalo, že šlo skutečně o záležitost do značné míry divadelní. Následovala turné po městech a městečkách a pionýrských táborech. Od té doby žádný Čechoslovák do vesmíru neletěl. Ve stínu letu prvního kosmonauta zůstala první česká družice Magion, které jsme se dočkali později.
To všechno nic nemění na Remkově odvaze a na tom, že se do dějin našich i kosmonautiky zapsal. Tak už to na světě chodí. Lidé by také nebyli na Měsíci, kdyby nebylo soupeření velmocí z dob studené války. Ideální stav, kdy budeme konat historické činy kvůli nim samotným, a ne proto, že potřebujeme získat body, je ještě daleko.
Takhle to dělala snad jen Matka Tereza. I když, aniž bych srovnával nesrovnatelné, taky dostala od vlády a aerolinek volnou letenku. Byly k tomu ovšem trochu jiné důvody, než v případě kosmonauta, pečlivě vybraného z okupované země.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.