Jana Šrámková: Archaická štědrost

6. říjen 2015
Glosa

Štědrost je trochu uprášené slovo, které dnes často neuslyšíte. Jsou hned dvě možnosti, proč taková situace v jazyce nastává. Buď slovo nahradilo nějaké jiné, nebo nám postupem času nějak mizí to, co označuje.

Tak jako většina velkých ctností mi štědrost asociuje jakési dávné doby s patinou noblesních figur na velkých plátnech. Štědrost je ušlechtilý pán pečující o své poddané. Šlechtic, mecenáš umění s vybraným vkusem. Když zkusím položit slovo štědrost do dnešního kontextu, napadne mě orientální pohostinnost. Ochota kdykoli otevřít dveře, pozvat dál, prostřít stůl a ještě přidat něco na cestu.

Ve vlastním kulturním kontextu mi jednoznačná asociace štědrosti chybí. Dřív se totiž za přednost a kvalitu člověka považovalo, že je ochotný nezištně dávat. Dnes naopak za největší ctnost považujeme, dokáže-li někdo pro daný účel prostředky získávat. Štědrost tak v dnešním kánonu sedmi ctností nahradil fundraising.

Hodnotu nevnímáme v dárci, ale ve znalosti, kam se obrátit, za kým jít, jak nejlépe naformulovat projekt a jak ho prezentovat. Zkrátka vědět, odkud to teče. Protože se fundraising vyučuje a know how postupuje, je nezbytné být v oboru stále lepší. Zdroje totiž nejsou neomezené.

Orientačně jsem si zkusila spočítat, kolik subjektů mě v jednom dni poprosí o finanční podporu. Přes tiskoviny, televizi, plakáty, sociální sítě a sbírky na ulicích. Zaregistrovala jsem jich asi třináct. Kromě humanitárních organizací a charitativních účelů mě přes sociální sítě oslovilo taky několik kampaní na crowdfundingových serverech. To jsou ty sbírky typu: zaplaťte si mě, chci vydat knihu, natočit album, film, uspořádat kulturní akci, rozjet či rozšířit sympatické, nicméně klasicky komerční podnikání.

Štědrost vyžaduje moudrost. A to jak na straně dárce, tak pokud možno i od toho, kdo peníze žádá. Crowdfundingová móda přináší otázku, jestli je opravdu nutné pro každý účel peníze po lidech chtít. Neexistují jiné platformy? Nemají podnikatelské i umělecké subjekty z podstaty věci, snad i ke svému dobru nést jisté finanční riziko?

Štědrost snad docela nevymřela, ale je přehlcená. Užívat jí mají především potřební, ne ti s nejstylovější kampaní a nejbarevnější reklamou. Fundraisingovým profesionálům může v kvalitě kampaně těžko konkurovat ten, kdo najednou zničeho nic potřebuje pomoct. Štědrost není investice ani nákup.

A tak bychom měli prostor štědrosti hájit těm, kterým patří. Blízkým a potřebným. Těm, kteří se v záplavě našich podnikatelských a uměleckých záměrů můžou tak snadno ztratit.

autor: Jana Šrámková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.