Jana Šrámková: Labyrint světa a halloweenský kostým

29. říjen 2014
Glosa

28. říjen děti moc nebere. Včera těch pár vlajek ani nezaregistrovaly, navíc jim svátek splývá s podzimními prázdninami, takže ho nevnímají ani jako radostnou příležitost nejít do školy. Úplně jinak je to s pátečním Halloweenem. Jakkoli u nás dýňový svátek všech svatých nemá žádnou kulturní tradici, přináší něco nepřehlédnutelného a vzrušujícího: zábavné rekvizity a kostýmy. A děti kostýmy milují.

Dětské karnevaly s vílami v tylových sukýnkách a vatovanými kostýmy spidermanů mě vždycky odpuzovaly, ale ve školce jsem zjistila, že se tomu tak jednou do měsíce nevyhneme. Kromě volných maskovacích disciplín vedou prim přehlídky zvířat, zaměstnání, pohádkových bytostí – a tenhle pátek právě halloweenská strašidla a čarodějnice.

V poslední době se zájmem pozoruju, jak nejrůznější dětské kratochvíle přejímají do svého repertoáru i dospělí, alespoň ti mezi dvacítkou a čtyřicítkou. A pochopitelně u nich nechybí ani tolik oblíbené maskování. Jen má místo školkových a družinových karnevalů třeba podobu hitparády kašírovaných identit na sociálních sítích.

Zatímco v denním životě jsme obklopeni úplně obyčejnými lidmi, kteří vypadají někdy líp, někdy hůř, tráví celé dny v práci a jsou unavení z dětí, na sociálních sítích se proměňují ve skvěle vypadající nadlidi. V jednom kuse cestují, když není exotická aktivní dovolená, tak alespoň drobné nápadité výlety, účastní se všech kulturních a sportovních akcí, věnují se všem dostupným koníčkům, opulentně vaří a jsou aktivními rodiči nejtalentovanějších dětí na světě.

Někdo to celé ladí přes humor (podívejte, jak jsem nad věcí), přes sarkasmus (od podívejte, jak jsou nemožní, po oblíbené podívejte, jak jsem roztomile neobratná), někdo přes styl (ach, jsem tak proklatě žurnálový, či alternativní), po charitativní tóny (podívejte, co všechno mi leží na srdci). Opravdu ta poměrně introvertní inteligentní dívka umístila včera na svůj profil dvacet vlastních portrétů s roztomile rezignovaným přípisem, že opravdu neví, který vybrat jako profilový, když je ten fotograf tak skvělý?

„Hledím tedy sobě na ně ostřeji a spatřím nejprv, že každý v houfu mezi jinými chodě, larvu na tváři nosí.“ Tolik vidí poutník z Komenského Labyrintu přes okraj nakřivo nasazených růžových brýlí. A larva je, podotýkám, maska, nikoli cizopasník, jakkoli ta asociace není od věci. Vypínám tenhle nejsmutnější karneval na světě a jdu radši spíchnout halloweenský kostým. Nakonec k čemu by to staré prostěradlo doma bylo.

autor: Jana Šrámková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.