Jana Šrámková: Velká válka a její příběhy

28. červenec 2014
Glosa

28. července 1914, přesně před sto lety, vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku. Hned v první vlně téhle trestné výpravy za atentát na následníka habsburského trůnu pochodoval dolů na Bělehrad vojín Pavel Černý.

Bylo mu dvacet let. O dekádu dřív mu zemřela matka na tuberkulózu. Když si otec přivedl domů novou ženu, dva mladší sourozenci ji přijali, ale Pavel se s tím nevyrovnal. Docházelo k tolika konfliktům, až se rodina rozhodla nechat jít syna z domu. Ve třinácti letech odešel z Čakoviček do Hamburku, kde pracoval v docích. Do Čech se vrátil až proto, aby narukoval.

Vojáci směřovali na Balkán a nechápali, proč mají kvůli jednomu atentátu zabíjet nějaké Srby. Téhle válce nerozuměli. Nepochopení bylo natolik hluboké, že se mnozí rozhodli nestřílet. Procházeli zemí jako na porážku. V lesících podél cest se ozbrojení muži a ženy přivazovali do korun stromů a pálili na ně ze strojních pušek. Ztráty byly devastující.

Několik týdnů po vyhlášení války byl Pavel Černý postřelen. Našli ho po celém dni v hromadě mrtvol. Když je odklízeli, někdo ještě sténal. Kus plechu, který měl v boku, si v polní nemocnici vyndat netroufli. Zaroste. Roztříštěná ruka, která už chytila sněť, se musela provizorně amputovat v rameni.

V jednadvaceti byl pradědeček válečný veterán. Místo pravé ruky dostal protézu potaženou tmavou kůží. Každé ráno si ji připínal řemeny k tělu a ležérně zastrkoval do kapsy. Začal se zajímat o sociální otázky a pracovat na úřadu práce. Psal si na frontu s mladším bratrem Janem, dokud nepadl. Těsně po válce se oženil, napodruhé, tu první mrzákovi nedali.

Jako prvorepublikový úředník odešel na Podkarpatskou Rus. Pomáhal zakládat a dozorovat sirotčince a rozvíjet další sociální práci. Narodil se mu syn. Zpátky rodina prchla při maďarském záboru. Za druhé války jeho úřad pod dohledem důstojníka SS rozhodoval o totálních nasazeních. Pradědeček se svojí nevybíravou němčinou z doků a imunitou válečného veterána licitoval o jednotlivé případy. Domů chodil tak unavený, že ho manželka ukládala rovnou do postele a čekala, kdy přijde gestapo. Nepřišlo.

Po válce maloměsto, dvě vnoučata. Pavel Černý si jednou rukou dokázal zavázat tkaničky, dirigovat pěvecký sbor i skládat uhlí.

Je výročí začátku 1. světové války. Unikátních životních příběhů přeryla nebo ukončila ke čtyřiceti milionům.

autor: Jana Šrámková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.