Jaroslav Šonka: Bůh a Srebrenica

Od počátku července 1995 docházelo k násilným přesunům obyvatel ve východní Bosně, které po několika dnech vrcholily několika masovými vraždami mužů a chlapců. Srebrenica, Potočari, to jsou místní jména, která s tím spojujeme. Od té doby se exhumují stovky mrtvých, zkoumá se jejich deoxyribonukleová kyselina a každoročně při vzpomínce roste počet pojmenovaných hrobů. Byl jsem tam, a je to smutný pohled.

Tahle válka byla blíž, než ta dnešní na Blízkém východě. Ale vypadá to tak, že jsme se nepoučili. Po dvaceti letech se opět doslýcháme cosi o tom, že islám nechceme, i když jsme za císaře pána a jeho rodinu vybojovali Bosnu a Hercegovinu, včetně minaretů. Také pohled na vojenské hřbitovy tam, kde za nás za druhé světové války bojovali vojáci Britského impéria, jasně ukazuje i hroby muslimské. Když se zamyslím nad otázkou, co tohle všechno znamená, dospívám k závěru, že se násilí a spravedlivá snaha nedají rozdělit podle náboženské příslušnosti, ale podle toho, jak kdo zná a ctí desatero.

Tehdy v Bosně se také ukázalo, že modré helmy beze zbraní nestačí. Ani dnes stačit nebudou. Je třeba vytvářet odstupňované reakce jak na Islámský stát, tak na pana Putina. Je smutné, že válečné konflikty jsou stále pravděpodobnější. Vyčleňování se ze světového dění nám ovšem nepomůže. Hlavně proto, že nefunguje. Pokud dojde k vojenským agresím, které dnes znají na Blízkém východě, musíme být připraveni se bránit a přispívat ke společným akcím spolu s našimi spojenci.

Dvacet let po Srebrenici by si měl každý soudný člověk sahat na čelo, když někdo trousí pokleslá hesla, zda islám chceme či nechceme. Podívejme se na to, jak je situace v Bosně a Hercegovině stále ještě nevyřešená. Kantonizace podle náboženství, šovinizmus a nedořešená ústavní situace jsou pro zemi těžkým problémem. Jedni tam nechtějí druhé. A my teď doma máme aktivisty, kteří na podobné ideologii dokonce plánují nastartovat politickou kariéru. Bůh nás před nimi ochraň. Vědí oni však, kdo je Bůh? A kde přebývá? Možná i tam, na místě zvaném Srebrenica.