Jaroslav Šonka: Normandie, nová evropská generace a Svatopluk

6. červen 2014
Glosa

Volby do Evropského parlamentu přinesly dvě změny: Vzestup takzvaných euroskeptických stran a snížení volební účasti.

Nejsou to ovšem změny, jimiž by mladí zavrhli jakési moudro předchozí, přehnaně proevropské, generace. Vždyť oni zdánlivě idealističtí zakladatelé EU byli generací pradědečků, se světovou válkou ve vlastní biografii. Je to změna spíše jiná, marketingová.

Dnešní euroskeptici naznačují: „My to za vás, milí nespokojení občané, zařídíme. Vědět o tom tolik nemusíte. Zůstaňte klidně u piva s pocitem, že vás někdo chrání“. Podobný propagandistický úspěch si užívá i pan Putin, a není to náhodou, že má s řadou euroskeptiků výtečné styky. V podstatě podporuje podobnou zájmovou linii. On přeci založil to správné integrační společenství.

Hodně se teď debatuje o tom, co se musí v EU změnit. Ano, řada věcí. Od zahraničně-politické akceschopnosti až po více demokracie. Ale pozor. Unie s členskými státy jako Německo a Malta nemůže fungovat na základě jednoduchých většinových rozhodnutí. Musí být složitější. Euroskeptici mi ovšem připomínají i sto let staré pozice evropských států, uražených veličin, které měly národních zájmů plná ústa. Vedlo to k válce. Ve Versailles 1919 došlo k nové polarizaci a válka se zopakovala.

Hitlerovy národní zájmy se jmenovaly rasová čistota a prostor pro národ. V projevech nacistických pohlavárů se to národními zájmy jen hemžilo. Přesto vítězové 2. světové války, alespoň ti západní, reagovali jinak a přistoupili k integraci kontinentu. Trik spočíval v tom, že se definovaly zájmy společné. George Marshall, uhlí a ocel, to vše stálo na počátku. Změnu bylo vidět v dimenzi jedné generace.

Před sedmdesáti lety se odehrál tzv. D-day, invaze spojenců v Normandii. Tehdy byli mladí Němci, Angličané, Američané i někteří Češi v krvavém konfliktu. O jednu generaci později, v roce 1968, překvapili noví mladí lidé své válkou postižené rodiče jakousi vzpourou, globální integrací. Symbolem byly studentské protesty a festival Woodstock. Nová generace vystoupila proti starým politikům.

D-day a rok 1968 byly od sebe stejně daleko, jako je dnešek od listopadu 1989. Nějaký nový impulz jistě přijde. Česká euroskepse ovšem není nabídkou. Mám jistou inspiraci, kterou čerpám z pohádek a pověstí. Pruty Svatoplukovy. Jednotlivě zlomitelné, ale dohromady pevné. Předehra k jejich evropské verzi začala před 70 lety v Normandii a první integrační impulz nastartoval tehdejší nejvyšší americký generál, pak ale konstruktér míru, George Marshall.

autor: Jaroslav Šonka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.